K. M. Walló (1914 - 1990)

K. M. Walló se narodil 27. června 1914 v Praze jako Ladislav Walló. Odmaturoval na akademickém gymnáziu, vystudoval a roku 1937 získal doktorát práv (i titul JUDr.) na Univerzitě Karlově. Už za studií projevoval umělecké sklony. Psal básně (sbírky „Černá madona“, 1942; „Návrat k životu“, 1948; „Myslím na tebe“, 1955), drobné povídky, divadelní („Princezna se zlatou hvězdou na čele“, 1958; „Vdova z Valencie“, 1962; „Filmová hvězda“, 1963; „Napravení Jima Valentina“, 1965) a rozhlasové („Větrná hora“) hry, překládal divadelní hry, režisérsky se uplatnil v Národním divadle v Brně (1935 – 1937) a v letech 1939 – 1945 jako host i v dalších divadlech („Sokyně“, „Otrokyně svého milence“, „Modrý padělek“). Dvě jeho divadelní hry byly zfilmovány v Československu a ve Východním Německu.

Do poválečného státního filmu vstoupil K. M. Walló opět jako tvůrce krátkých filmů (NÁVRAT K ŽIVOTU, SVÁTEK MATEK 1945, VŠECHNY VLAJKY SVĚTA, ROK STALINSKÉ EPOCHY, NAŠE MĚSTO, ZEMĚ MĚNÍ TVÁŘ, NEJVĚTŠÍ SYMFONIE, VEČERY NA VSI, VĚČNÝ KOLOTOČ, VĚTRNÁ RŮŽICE, HOLIDAY ON ICE aj.) a hlavně se neúspěšně pustil do samostatné režie dlouhometrážních hraných filmů. Všechny jím režírované filmy v době premiéry propadly (na čemž měly podíl i špatné zkušenosti režiséra) a dnes jsou již zapomenuté. Po nepovedeném přepisu hry Fráni Šrámka LÉTO (1948), kde se autorovi nepovedlo převést na plátno lyrickou poetiku, se pustil do kolektivního budovatelského dramatu VELKÁ PŘÍLEŽITOST (1949), pamfletu BOTOSTROJ (1954) a o „společenské“ drama NEVĚRA (1956).

V 60. letech byl Walló zaměstnán ve studiu Krátkého filmu, pracoval pro televizi (pro západoněmeckou televizi vytvořil pásmo MEZI NEBEM A ZEMÍ a revue VEČÍREK U MEDVĚDA), pro pražskou Laternu Magiku (film KRKOLOMNÁ JÍZDA) a montrealské EXPO 67 (FOTOETUDA). Když Walló opustil roku 1956 dlouhometrážní tvorbu, o to intenzivněji a úspěšněji se začal věnovat dabingu. V dabingu se stal průkopnickou osobností a založil slavnou dabingovou školu. Dabing pro český film využil jako režisér a autor dialogů českých verzí koprodukčních snímků, které Československo natočilo ve spolupráci se „spřátelenými“ zeměmi (např. VĚTRNÉ MOŘE, SARAJEVSKÝ ATENTÁT, KENTAUŘI, MONSTRUM Z GALAXIE ARKANA, REVUE NA ZAKÁZKU, SLANÁ RŮŽE, POHÁDKA O MALÍČKOVI atd.).

Častěji byl režisérem, překladatelem a úpravčím dialogů zahraničních filmů, které se připravovaly pro domácí distribuci. Takto upravil např. ruské (KRÁL LEAR; OTÁZKA PRO VŠECHNY; NOC NAD CHILE; PRÁVO PRVNÍHO; POPRVÉ VDANÁ; V TÝLU NEPŘÍTELE; MIO, MŮJ MIO!; KLETBA HADÍHO ÚDOLÍ; ŽHÁŘKY; PANENKA), bulharské (ČAS NÁSILÍ), kanadské (TOBY), italské (CHARLESTON, MAFIE ZA MŘÍŽEMI), německé (ZABOU, PRINCEZNA HUSOPASKA), britské (ZÁZRAČNÝ LÉKAŘ), švédské (PODZIMNÍ SONÁTA Ingmara Bergmana), americké (SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ, JESTŘÁBÍ ŽENA) a zejména francouzské (př. VELKÝ BLONDÝN S ČERNOU BOTOU) filmy s Louisem de Funèsem (FANTOMAS, ČETNÍK ZE SAINT TROPEZ, VELKÝ FLÁM aj.) či Jeanem Gabinem (SVATÝ ROK).