Claude Lanzmann (1925 - 2018)   † 92 let

Režisér, spisovatel a novinář Claude Lazmann se narodil v Paříži v židovské rodině pocházející z východní Evropy. Studoval na Lycée Blaise-Pascal ve městě Clermont-Ferrand (region Auvergne), kam se jeho rodina uchýlila během Druhé světové války. Jako člen Francouzské komunistické strany se během války připojil k francouzskému odboji. Po válce studoval na univerzitě v německém Tübingenu a působil na Svobodné univerzitě v Berlíně. Zde začal pracovat jako novinář a díky pozvání od Jeana-Paula Sartra psal pro časopis Les Temps Modernes, kde se později stal redaktorem. Dnes je zde vedoucím redaktorem.

Lazmannovým neslavnějším dílem je 9 a půl hodiny dlouhý dokument ŠOA o mašinerii vyhlazování Židů v Evropě během Druhé světové války. Lanzmann na filmu pracoval od roku 1974 po dobu 11 let. Dílo se vyznačuje tím, že zaznamenává historii holokaustu prostřednictvím detailních rozhovorů s přímými účastníky vyhlazování v polských táborech. Ve filmu není doprovodný komentář. Film se také pozoruhodný tím, že zde nejsou použity žádné historické záběry a pouze minimum inscenovaných záběrů. Výpovědi použité ve filmu byly vydány i knižně.

Kontroverzním tématům se nevyhýbal ani v dalších filmech – TSAHAL (o izraelské armádě) nebo UN VIVANT QUI PASSE (o návštěvě členů Mezinárodního červeného kříže v Terezíně během války). V roce 2013 navázal filmem LE DERNIER DES INJUSTES o Terezíně a vídeňském rabínovi Benjamin Murmelsteinovi, který byl v čele terezínské Židovské samosprávy. Rozhovory s ním natočil Lanzmann již v roce 1975 při přípravách filmu ŠOA.

V roce 2009 vydal Lanzmann paměti pod názvem Le lièvre de Patagonie. V roce 2011 obdržel Řád čestné legie, nejvyšší státní francouzské vyznamenání. V roce 2013 obdržel Čestného Zlatého medvěda na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně.