Karel Beníško (1908 - 1975)

Karel Beníško se narodil 14. prosince 1908 v Praze herečce Otýlii Beníškové (1882 – 1967) a opernímu pěvci Karlu Beníškovi st. (1874 – 1943). Také jeho děd – divadelní ředitel Vilém Karel Jelínek, tety Marie Spurná, Hana Jelínková – Vojtová (1871 – 1933), Terezie Brzková (1875 – 1966), sestřenice Hermína Vojtová (1890 – 1976) a Vlasta Jelínková (1904 – 1988) i bratranci Jaroslav Vojta (1888 – 1970) a Adolf Vojta – Jurný (1893 – 1957) byli herci. Od mládí tíhl k malířství a začal studovat malbu na pražské AVU (1930 – 1932). Po vzoru rodičů a jejich příbuzných raději přešel na činoherní herectví.

Za okupace pracoval v odboji a za svou ilegální činnost byl Němci vezněn na Pankráci, v Norimberku, Drážďanech a Lipsku. Vrátil se s podlomeným zdravím a stal se na více jak deset let invalidním důchodcem a působil jen v rozhlase jako spíkr filmových dokumentů. Od roku 1957 hrál v Městských divadlech pražských.

Beníškův projev byl velmi střídmý a vyvážený. Gesty ani mimikou neplýtval a vždy vystupoval vyváženě a rozvážně. Největší důraz klad na mluvené slovo a kultivovaný výraz. Vytvářel postavy v různých konverzačních komediích i dramatech světových i domácích dramatiků, např. Vychovatel v Jeffersově hře „Médea“.

Pod pseudonymem Karel Tomášek stvořil několik divadelních a rozhlasových her (třeba „Operace“, „Arabská devítka“, „Přihodilo se ve městě Sionu“, „Taková je cesta“, „Slovo života“ a nebo „Milión Danielů“). Tyto aktivity však byly poněkud vedlejší a málo známé.