Jana Šedová (1920 - 1995)

Jana Šedová bylo umělecké jméno Gertrudy Popperové, rozené Skallové. Narodila se v Chrudimi a pocházela z židovské rodiny. V Chrudimi absolvovala gymnázium, ale krátce poté přišla druhá světová válka, která pro Gertrudu vzhledem k jejímu původu znamenala dlouholeté utrpení. V letech 1941-1945 byla vězněna v koncentračním táboře Terezín, zároveň se tady začala věnovat divadlu. Tzv. Terezínské divadlo a kabaret bylo trpěným kulturním oživením židovských vězňů, které vedl Gustav Schorsch (1918-1945), a Gertruda Skallová v něm aktivně hrála; k tématu terezínského divadla se později vracela formou literárních vzpomínek.

Po válce nastoupila Gertruda Skallová profesionální hereckou dráhu, mezitím se také provdala, ale jako herečka začala hned po roce 1945 užívat umělecké jméno Jana Šedová. První poválečné angažmá získala v Realistickém divadle v Praze, kde strávila pět let (1945-1950). Poté odešla na oblastní scény, dva roky hrála v Horáckém divadle v Jihlavě a v Krajském oblastním divadle v Hradci Králové. Na jedenáct let pak našla útočiště v zájezdovém souboru Vesnického divadla (respektive Státního zájezdového divadla, 1952-1963).

Dvacet let profesního života pak Jana Šedová strávila v Uherském Hradišti (1963-1983), kde působila ve Slováckém divadle a stala se významnou herečkou této oblastní scény. Odehrála zde desítky hlavních i vedlejších rolí, za zmínku stojí její účast v hrách Romeo a Julie, Veselé paničky windsorské, Morálka paní Dulské, Harold a Maud nebo Paní Savageová a vrahové. Za své herecké výkony byla dvakrát odměněna Cenou Literárního fondu a v roce 1983 obdržela pamětní medaili k Roku českého divadla. Příležitostně se věnovala i dramatizaci (byla spoluautorkou hry Poslední cyklista).