Jana Šedová (1920 - 1995)

Jana Šedová bylo umělecké jméno Gertrudy Popperové, rozené Skallové. Narodila se v Chrudimi a pocházela z židovské rodiny. V Chrudimi absolvovala gymnázium, ale krátce poté přišla druhá světová válka, která pro Gertrudu vzhledem k jejímu původu znamenala dlouholeté utrpení. V letech 1941-1945 byla vězněna v koncentračním táboře Terezín, zároveň se tady začala věnovat divadlu. Tzv. Terezínské divadlo a kabaret bylo trpěným kulturním oživením židovských vězňů, které vedl Gustav Schorsch (1918-1945), a Gertruda Skallová v něm aktivně hrála; k tématu terezínského divadla se později vracela formou literárních vzpomínek.

Dvacet let profesního života pak Jana Šedová strávila v Uherském Hradišti (1963-1983), kde působila ve Slováckém divadle a stala se významnou herečkou této oblastní scény. Odehrála zde desítky hlavních i vedlejších rolí, za zmínku stojí její účast v hrách Romeo a Julie, Veselé paničky windsorské, Morálka paní Dulské, Harold a Maud nebo Paní Savageová a vrahové. Za své herecké výkony byla dvakrát odměněna Cenou Literárního fondu a v roce 1983 obdržela pamětní medaili k Roku českého divadla. Příležitostně se věnovala i dramatizaci (byla spoluautorkou hry Poslední cyklista).

K filmu se Jana Šedová dostala až ve zralém věku. Poprvé hrála vychovatelku v dětském filmu INDIÁNI Z VĚTROVA (1979), po odchodu do penze a přestěhování do Prahy se pak objevila jako bytná v melodramatickém snímku CITLIVÁ MÍSTA (1987). Rolí uklízečky se pak připomněla ve smutné komedii DOTYKY (1988), následně hrála ve slovenském filmu SKÚS MA OBJAŤ (1991). Pro diváky nejznámější je ale její poslední role italské matky Marii v komedii SLUNCE, SENO, EROTIKA (1991).

Jana Šedová se i po odchodu do penze veřejně angažovala a po roce 1989 byla členkou Herecké asociace. Zemřela v Praze 16. září 1995 ve věku 75 let.