Herečka Helena Trýbová se narodila v rodině významného lékaře, profesora Antonína Trýba (1886-1960), který byl jedním z našich předních odborníků v oboru dermatologie. Antonín Trýb měl ale i umělecké zájmy a prosadil se jako básník a spisovatel. Syn Richard Trýb (1914-2002) pokračoval v lékařské rodinné tradici a později byl profesorem chirurgie, dcera Eva Trýbová (1916-1949) zemřela krátce poté, co emigrovala z Československa. V nejmladší dceři Heleně se probudily umělecké geny a po válce začala studovat na Státní konzervatoři v Brně, v roce 1947 přešla na konzervatoř do Prahy, kde studium dokončila v roce 1948. V této době také hrála na avantgardním jevišti divadla Křesadlo v Brně.
Filmografie Heleny Trýbové značně pokulhává za významem její divadelní práce. Až jako čtyřicetiletá se poprvé mihla na filmovém plátně v epizodní roli telefonistky ve špionážním dramatu ANDĚL BLAŽENÉ SMRTI (1966). Znovu byla filmaři oslovena až po patnácti letech a přijala účast při natáčení dnes málo známých filmů OPERA VE VINICI (1981) a MALINOVÝ KOKTEJL (1982), v nichž opět hrála nevelké úlohy. Významnější a početnější byla její spolupráce s televizí, zvláště jejím brněnským studiem. S dalšími herci brněnského Národního divadla hrála v televizní inscenaci JOSEFÍNA (1968), později pracovala na čtyřdílném televizním filmu z doby okupace LEGENDA O ŽIVÝCH MRTVÝCH (1971). Ještě v devadesátých letech se mihla v televizní pohádce SEDMERO KRKAVCŮ (1993), pak znovu ještě v několika televizních seriálech. Její filmografii uzavírá televizní film ANDĚLÉ (1998). Helena Trýbová často pracovala také pro rozhlas a účinkovala v řadě rozhlasových her.
Helena Trýbová zemřela v Brně 23. prosince 2005 v den svých 81. narozenin. Rok předtím obdržela při příležitosti kulatého životního jubilea hereckou cenu Senior Prix.