Měl jsem rád její humor. Hledala na konci padesátých let cesty, jak dělat televizi, a my ji následovali.“ (Jiří Chalupa o Anně Juráskové).
Svou prací si tak trošku plnila svůj životní sen z dětství. „Byla jsem úplně malá, když rodiče koupili rádio, byla jsem zcela unesená,jak se mi to líbilo. Potom jsem si moc přála, aby se mé sluchové představy hýbaly jako ve filmu – snad to jednou také bude, přála jsem si. A můj sen se opravdu splnil,“ prozradila na sebe Anna Jurásková v rozhovoru, který byl uveřejněn v roce 2014 v časopise Jilemnice, zpravodaj města.
Za svůj život napsala na 70 pohádek a spolupracovala na několika večerníčkových seriálech, mezi něž patří třeba O loupežníku Rumcajsovi, Broučci, O Makové panence, Pohádky z mechu a kapradí či O vodníku Česílkovi. Scénář napsala mimo jiné k několika televizním pohádkám jako Kamenný kvítek či Pohádka o mokrosuchém štěstí a z těch novější pak třeba Křesadlo. Dramaturgicky se rovněž podílela na řadě známých televizních pohádek jako třeba Pošťácká pohádka, či Princové jsou na draka. Je spoluautorkou postav Jů a Hele ze Studia Kamarád, na jehož přípravě se (stejně jako na v případě dalších dětských pořadů typu Kouzelná školka) podílela.
A jaká byla vůbec její první pohádka? „Myslím, že to byla Fanynka a Floriánek,“ vzpomíná Jurásková ve zmiňovaném rozhovoru. „A hned nato jsem dostala od ČT nabídku na externí spolupráci v redakci pro děti a mládež. Tím začala má dlouhá televizní cesta.“ Ideální průpravou pro její pozdější práci přitom patrně bylo studium češtiny a historie na vysoké škole. „Není to nic jednoduchého, věřte mi. Člověk se musí vyjadřovat krásným správným jazykem, a přitom hovorovým, aby to děti bavilo a těšilo,“ dodává k tomu sama Jurásková.