Helena Monczáková se narodila 22. května 1882 (některé prameny uvádějí rok 1884) v ukrajinském Lvově, který v té době patřil do Rakouska – Uherska. Narodila se do smíšené polské – české rodiny a po otcově smrti s matkou, Češkou, odešla do Prahy. Měla se stát učitelkou, ale raději odešla k ochotnickému spolku Pokrok na Žižkově. Následně se pěvecky vyškolila u Dadly Škardové.
Monczáková se přes titulní dívčí hrdinky přehrála do komických rolí rázných matek a tetiček. Při ztvárňování postav kladla největší důraz na práci s tělem, rukou, mimiky a zejména položením svého výrazného hlubokého hlasu. Za její nejcennější divadelní postavu se dá považovat její titulní kreace Heleny v populární operetě „Polská krev“.
Na filmovém plátně poprvé debutovala jako majitelka módního salonu Serafína Škrtilová v komedii PRAŽSKÉ ŠVADLENKY (1929) Přemysla Pražského. Pražský ji obsadil také do jejího posledního němého snímku VENDELÍNŮV OČISTEC A RÁJ (1930), jako paní Karolinu Žemličkovou.
Její první role ve zvukovém období se stala také její nejslavnější. V komedii C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (1930) stvořila obraz rázné Hedviky Přecechtělové, která je místo manžela, plukovníka Přecechtěla (Theodor Pištěk) pravou velitelkou ospalé vojenské posádky a stejně přísnou matkou své dcery (Máňa Ženíšková).