Jan Marek (1890 - 1936)

Jan Marek se narodil 8. února 1890 v Lipnici. Soudobé a též dnešní prameny jsou o životě a soukromí tohoto herce více než skoupé. O jeho životní pouti vůbec nic nevíme. Rovněž o jeho divadelní a herecké dráze nemáme ani přesný přehled scén, kterými za svůj život prošel, a ani seznam jeho divadelních postav.

V prvních svých filmových opusech z druhé poloviny 20. let představoval muže v komedii Karla Lamače HRABĚNKA Z PODSKALÍ (1925), která je dnes už ztracená, průvodce Karla Havlíčka Borovského (hrál ho Jan W. Speerger) v životopisném dramatu Svatopluka Innemanna JOSEF KAJETÁN TYL (1925), regenschori v nedochovaném dramatu Miloše Hajského WERTHER / UTRPENÍ MLADÉ LÁSKY (1926), loupežníka zvaného Hrbatý František v dalším Hajského snímku LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU (1926) a i konfidenta Alfréda Kimlu v PRAŽSKÝCH DĚTECH (1927) Roberta Zdráhala s Martou Friedmanovou, Ferry Seidlem, Theodorem Pištěkem, Boženou Svobodovou a Janem W. Speergerem v titulních rolích.

Na sklonku 20. a 30. let se představil jako lupič v POHORSKÉ VESNICI (1928) režiséra Miroslava J. Krňanského, Česta v prvním českém historickém „velkofilmu“ SVATÝ VÁCLAV (1929) Jana S. Kolára, hostinský v dramatu s Josefem Rovenským HŘÍCHY LÁSKY (1929) Karla Lamače, pytlák v dalším filmu Miroslava Josefa Krňanského ADJUNKT VRBA (1929) a host v hospodě v Antonově TONCE ŠIBENICI (1930). Tento film podle povídky Egona Erwina Kische „Nanebevstoupení Tonky Šibenice“ byl ještě připravován jako němý snímek, ale po požáru filmových ateliérů Kavalírka došlo k jeho následnému ozvučení v ateliérech Gaumont v Joinville u Paříže v české, německé a francouzské verzi.

Na začátku zvukového období 30. let byl výrazným dohazovačem Kozelkou, který si dokonce zazpíval píseň „Piju já, piju já“, v komedii Svatopluka Innemanna podle Tylovy slavné divadelní hry FIDLOVAČKA (1930), domažlickým měšťanem Matějem Justem v PSOHLAVCÍCH (1931) Svatopluka Innemanna dle románu Aloise Jiráska, obětavým sluhou Kalendou v dalším životopisném snímku Svatopluka Innemanna KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (1931) s Františkem Smolíkem v titulní postavě a po krátké přestávce stvořil svoji největší, nejvýraznější a u diváků nejznámější filmovou postavu učitele, jenž se s ostatními měšťany snaží zalíbit domnělému revizorovi (Vlasta Burian), ve Fričově komedii REVIZOR (1933).