Jan Zelenka se narodil 9. prosince 1856 v Pecínově u Rakovníka. Vyrůstal v Praze, která na něho měla největší vliv při vývoji jeho budoucího herectví – pravidelně navštěvoval Prozatímní divadlo a ostatní předměstské arény. Studia na piaristickém gymnáziu musel po první třídě zanechat kvůli finanční situaci rodičů. Vyučil se tedy zlatníkem. Ovšem touha po herectví byla silnější, po zkušenostech s ochotnickým hraním v pražském spolku Thalia, se rozhodl pro profesionální hereckou dráhu.
V rámci kočovných společností častěji a déle pobýval v Plzni a v Brně. I s manželkou svojí mnohaletou hereckou dráhu ukončil v nově postaveném „kamenném“ Divadle na Vinohradech (1907 – 1925). Na této scéně hostoval i po svém odchodu na odpočinek až do své smrti. Kromě toho roku 1918 vystupoval i na scéně Červené sedmy (výstup „Sedlák Škrhola“).
Výborně se uplatnil jako činoherní herec, operetní pěvec a divadelní režisér. Jan Zelenka jako charakterní herec realistického herectví s pevnými obrysy, bez detailizování, tvořil rozličné svérázné charakteristické činoherní a operetní figury a role (mj. sluhy, komorníky, lokaje, řemeslníky, vojáky, učitele, úředníky, komisaře a nebo lékaře).
Když ke stáří ubývalo rolí, zaměřil se Zelenka především na činoherní a operetní režii. Z jeho rozličného repertoáru si tř. uveďme postavy Statkáře Petra Ivanoviče Bobčinského („Revizor“), Julia Wolffa („Bobří kožich“), Jana Zaremby („Polská krev“) a jiných. Ač do české kinematografie vstoupil poprvé téměř na prahu své šedesátky, začal hrát v jejích počátcích už v 10. letech a zůstal jí věren až do 20. let.