Jarka Pižla se narodil jako Jaroslav Stehlík 9. dubna 1903 v Praze. Již jako osmnáctiletý začínal veřejně vystupovat. Začínal jako zpívající člen sboru Arény na Smíchově (1921 – 1923) a ve stejnou dobu začal se sólovou kabaretní praxí v okrajovém podniku U politické mrtvoly. Své umělecké jméno Jarka Pižla si Jaroslav Stehlík zvolil během angažmá v divadle Komedia v paláci Lucerna (1923 – 1926).
Jako odchovanec kabaretních podniků, plebejského původu a dobráckého výrazu si liboval v drastických a pitvořivých grimasách, výrazných gestech a šokujícím výrazu. Není bez zajímavosti, že minimálně od 30. let doplňoval svůj šokující zjev i širokým a hlasitým bezzubým úsměvem a šklebem. Přesně takovýto herecký typ mohl prezentovat i před filmovými kamerami, jež filmaři v začátcích často a rádi využívali.
Na filmovém plátně (často byl ztvárňovatelem malých prostoduchých, utlačovaných a zvláštních lidiček z okraje společnosti) debutoval jako mladší syn Venouš v DĚVČETI Z HOR (1924) Václava Kubáska.
V dobách němého filmu 20. let se představil jako chasník v Binovcově VYZNAVAČÍCH SLUNCE / POSLEDNÍ VLKODLAK (1925), dítě ve vlaku v komedii DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1926) Karla Lamače, host na silvestrovské zábavě ve snímku M. J. Krňanského PŘÍBĚH JEDNOHO DNE (1926), vesnický blázen ve SVÉHLAVIČCE (1926) Rudolfa Měšťáka a ve Vladimírově melodramatu BABINSKÝ (1926), obecní slouha ve Speergerových BLUDNÝCH DUŠÍCH (1926), mladý zahradníkův pomocník v komedii Svatopluka Innemanna MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (1927), dvojrole hlídače ve věznici a lupiče v dobrodružném Měšťákově filmu PRAŽSKÝ KAT (1927) a mládek ve mlýně v Krňanského a Seidlově komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1929).