Saša Dobrovolná (1866 - 1942)

Saša Dobrovolná se narodila jako Alexandra Kokošková 6. listopadu 1866 v Praze. Již od třinácti let si (od roku 1879) začala hrát u ochotníků a kočovných cestujících společností. Poté pokračovala již jako profesionálka (zpočátku vystupovala jen pod svým rodným jménem jako Saša Kokošková) v plzeňské Budilově společnosti, v Národním divadle v Brně a nakonec na pražských činoherních jevištích, kde i svojí hereckou dráhu ukončila.

Další němé filmy začátku 20. let prošla jako pěstounka Jana (Milošek Gröschel a Karel Lamač) v Orlického UKŘIŽOVANÉ (1921), babička Lojzky (Olga Augustová) v TRNECH A KVĚTECH / ŽABEC (1921) Theodora Pištěka, matka JUDr. Máchy (Miloš Vávra) v Pražského STÍNECH / ZÁHADA NOCI (1921), Marie v POMSTĚ MOŘE (1921) Vladimíra Pospíšila – Borna, stařenka v dalším snímku Vladimíra Pospíšila – Borna KARNEVALOVÝ PASTEL (1921), teta Heleny Lindnerové (Anči Jelínková) ve snímku TY PETŘÍNSKÉ STRÁNĚ / BLUDIČKA (1922) They Červené, babička Jelínková ve Slavínského O VELKOU CENU / ZÁVOD O ŽIVOT (1922) a starší žena ve filmech MRTVÍ ŽIJÍ / TAJEMNÝ PRAŽSKÝ DOKTOR (1922) J. S. Kolára a Vladimíra Slavínského CIKÁN JŮRA (1922).

Do poloviny 20. let se ještě uplatnila jako babička v ZÁVĚTI PODIVÍNOVĚ (1923) režisérky Zet Molas, dřevorubcova žena (Alois Charvát) v Kubáskově ZÁHADNÉM PŘÍPADU GALGINOVĚ (1923), matka Jeníka v PALIČOVĚ DCEŘI (1923) They Červenkové, matka MUDr. Hilberta (Jan Fifka) v Innemannově filmu BUĎ PŘIPRAVEN (1923), žena v povídkových HŘÍCHY V MANŽELSTVÍ (1924) Hanse Otty, matka Žofie Dražilové (Mary Jansová) ve DVOJÍM ŽIVOTĚ (1924) Václava Kubáska, teta Manon (Suzanne Marwille) v Ottově DÁMĚ Z BARU (1924), matka Ivana Holara (opět Karel Lamač) v dramatu BÍLÝ RÁJ (1924) režiséra a herce Karla Lamače a další.

Na prahu šedesátky byla matkou Petra Horyny (Vladimír Slavínský) ve Slavínského SYN HOR (1925), starou chůvou Markytou v Kokeislově PARNASII (1925), ženou v OKOVECH (1925) Václava Kubáska, mlynářovou matkou v Lamačově LUCERNĚ (1925), hospodyní Veronikou v PRAŽSKÉM FLAMENDRU (1926) Přemysla Pražského, matkou v Antonově POHÁDCE MÁJE (1926) a Slavínského NA LETNÍM BYTĚ (1926), krčmářkou v Hajského LOUPEŽNÍCÍCH NA CHLUMU (1926), babičkou v Innemannových LÁSKÁCH KAČENKY STRNADOVÉ (1926), matkou Věry (Hermína Rydrychová) v Kmínkově DARU SVATEBNÍ NOCI (1926) a i chůvou v KREUTZEROVĚ SONÁTĚ (1926) Gustava Machatého.