Karel Fiala (1871 - 1931)

Karel Fiala se narodil 22. ledna 1871 v Mníšku pod Brdy do umělecké rodiny. Nejdříve se vyučil papírníkem a nastoupil na úřednickou dráhu. Nakonec se Fiala stal ředitelem nemocenské pojišťovny. Vedle úředničiny se věnoval také ochotničení a později hrál v kamenném Švandově divadle, kterému nějaký čas také řediteloval.

Rovněž Fialovi synovci tíhly k uměleckému životu: Ferdinand Fiala (1888 – 1953) byl architekt, herec, malíř a grafik a Jiří Julius Fiala (1892 – 1974) se prosadil jako herec, dirigent a hudební skladatel. I Fialova vnučka Anna Ferencová (*1927), dcera herce Ference Futuristy, se stala divadelní a filmovou herečkou (s filmem spolupracovala ještě v roce 2002, na Olmerově propadákové komedii s hercem Jiřím Krampolem WATERLOO PO ČESKU).

K filmové práci ho přivedli synové a Fiala za devítiletého působení u filmu vytvořil neuvěřitelných čtyřicet filmových rolí. V kinematografii se poprvé objevil v roce 1920 v postavách žurnalisty v Binovcově dramatu s „faustovským“ populárním motivem PLAMENY ŽIVOTA a starého otce inženýra Jiřího Orlíka (Vladimír Slavínský) v melodramatu ZLATÁ ŽENA Vladimíra Slavínského, kde se objevuje zavedený motiv otce (Antonín Vaverka), který vyžene svého syna (Sláva Grossmann) kvůli lásce k chudému děvčeti. Ve filmu Slavínský předvádí známá akrobatická čísla (například na křídle letadla kroužícího nad Prahou).

V dalších letech hrál každoročně v několika snímcích podřadných, i umělecky vysoce hodnocených, snímcích. Díky své menší, dobrosrdečné postavě, výrazným zubům, vysokému čelu, bystrýma očima a prošedivělým vlasům vytvářel různé bodré tatíky, profesory, úředníka a rozličné pány z lepší společnosti městského i venkovského typu.