Alois Charvát (1857 - 1933)

Alois Charvát se narodil na Silvestra roku 1857 v Příbrami. Od dětství vyrůstal v Praze. K herectví ho vlastně přivedly různé produkce okrajových šantánů, kabaretů a arén. Po vyučení a po ochotnických zkušenostech (od 1876) nastoupil k divadelním kočovným společnostem ředitelů Karla Postla (1879 až 1880), Vendelína Budila (1887, 1888 – 1892), Emanuela Rotta (1887 – 1888), Viléma Jelínka (1888), Tomáše Kratochvíla (1888), Ladislava Chmelenského (1892 – 1893), Jana Pištěka – Aréna, Národní dům na Vinohradech, žižkovská Bezovka, Brno (1892 – 1897) a Adolfa Brázdy (1897).

Charvát byl zejména lidový komik. Na pražských scénách se stal s překvapující pěveckou a pohybovou zdatností nejpopulárnějším komikem. Známá a všehoschopná byla také jeho improvizace. Pohyboval se od činohry (různé bulvární frašky a veselohry) až k operetě. Znám byl také jako divadelní režisér (uvedl například Gogolovu komedii „Revizor“). Této činnosti se věnoval hlavně v pozdějším věku.

V roce 1914 si odbyl svůj první křest před filmovou kamerou vytvořením podváděného manžela Fialy v Paloušově komedii NOČNÍ DĚS (1914). Film byl natočen vinohradskými herci a při natáčení byl Charvát na mostě Františka Josefa zatčen policejní radou Chlumem, odveden na komisařství a nakonec pokutován 50,– K. Paradoxně (díky novinovému článku) tato událost udělala snímku dobrou reklamu.

Po první světové válce se Charvát stal skvělým představitelem menších rolí starších mužů ve třiceti snímcích. Sehrál role (poprvé po válce ve snímcích BOGRA a SIVOOKÝ DÉMON) myslivce (ČERNÍ MYSLIVCI), dědy (DĚVČE Z PODSKALÍ), hrobníka (PALIČOVA DCERA), dřevorubce (ZÁHADNÝ PŘÍPAD GALGINŮV), Floriána Králíčka (JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ), Dr. Smetanu (JOSEF KAJETÁN TYL), účastníka průvodu Vltavanů (FALEŠNÁ KOČIČKA), staršího pána (PANTÁTA BEZOUŠEK), trojroli portýra z noční vinárny, Kakonyho a generála – inspektora na přehlídce (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK), ponocného Adamce (BLUDNÉ DUŠE), starého kastelána (PRAŽSKÝ KAT), hostinského Mařánka (LORETÁNSKÉ ZVONKY) či starého věštce (SVATÝ VÁCLAV).