Gustav Frištenský (1879 - 1957)   † 77 let

Legendární zápasník Gustav Frištenský se narodil 18. května 1879 v Křečhoři u Kolína. Po narození byl prý neduživé dítě, ale s pomocí rodičů se zpravil natolik, že se začal učit řemeslu kovářskému a poté řeznickému. S bratry se už odmalička věnoval vzpírání a zápasení. V těchto disciplínách se zdokonalil natolik, že opustil post řeznického tovaryše v Brně a začal se zdokonalovat v řeckořímském zápasu a už se pomalu začal exponovat veřejně. Byl členem Sokola a klubu Hellas, stal se amatérským mistrem řeckořímského zápasu celého Rakouska – Uherska (1900) a později i Evropy (1903).

Zápasnický styl Gustava Frištenskýho byl jednoduchý: snažil se poznat taktiku, způsob boje, silné i slabé stránky protivníka. Začínal opatrně, čekal na soupeřovu chybu a rychlým chvatem ho porazil na lopatky. Díky své statné, neobyčejně svalnaté postavě a skvělým bojem byl miláčkem mužů i žen, domácího i zahraničního publika. V dobách své největší slávy byl Frištenský velikým miláčkem žen a v roce 1904 vznikla slavná fotografie jako hold mužské krásy, která byla zařazena i do publikace „Sex a tabu v české kultuře 19. století“ (1999), jež vydal Ústav pro českou literaturu. Vždy, když položil soupeře na lopatky (na kontě má přes 10 000 vítězství), v publiku vzbudil nevídané nadšení a nekončící ovace.

Jeho mezinárodní popularity využili ve 20. letech také dvakrát filmaři. Získal dvě titulní úlohy pražského kata Mydláře v dobrodružném snímku PRAŽSKÝ KAT (1927) Rudolfa Měšťáka, jenž byl natočen podle dobrodružného románu Josefa Svátka a kováře Drastila v dramatu Josefa Medeotti – Boháče BOŽÍ MLÝNY (1929), který pocházel z oblíbeného románu Jana Vrby. Film BOŽÍ MLÝNY se dočkal i svého remake Václavem Wassermanem v roce 1938, kde však Frištenského postavu ztělesnil J. O. Martin. Filmaři využívali Frištenského, který neměl žádné filmové zkušenosti, pouze k dobré prodejnosti svých snímků. Zvuková kinematografie se zápasníkovi do konce života vyhýbala.

Oženil se s ženou sládka litovelského pivovaru Evou Ellederovou a v roce 1917 si v Litovli Frištenský postavil dům a natrvalo se zde usadil. Nikdy nekouřil, nepil a celý život si udržoval kondici cvičením. Mj. si pronajal statek v Lužicích u Štemberka, do kterého dával všechny své výdělky. Statek však ležel v Sudetech a v roce 1938 mu byl Němci zabrán. Za okupace se v 1943 horlivě zapojil do odboje, hlavně do skupiny olomouckého národního výboru. Finančně vypomáhal postiženým rodinám a obětem války. Odbojová skupina byla ale v únoru 1944 odhalena, Frištenský zatčen a vězněn na Pankráci, v Olomouci, Brně a Vratislavi. Nakonec byl osvobozen, ale následně olomouckým gestapem opět zatčen. Gestapo ho ihned chtělo transportovat do Mauthausenu. Díky úplatku byl ale v listopadu 1944 opět propuštěn.