Karel Hruška (1891 - 1966)

Operní pěvec Karel Hruška se narodil 14. června 1891 v Plzni. Nejdříve se vyučil obchodním příručím, ale skvělý hlas ho „donutil“ ke studiu v Praze u známého tenoristy Národního divadla Richarda Figara (1909), v rodné Plzni u Josefa Branžovského (1914) a ještě za svého působení na prknech Národního divadla se ještě více zdokonaloval u pěvce Emila Buriana. Už od mládí hostoval u ochotnických souborů a na studentských slavnostech na Plzeňsku.

I po odchodu do penze v Národním divadle ještě dva roky hostoval. Hostování se věnoval už dříve, př. ve smíchovské Aréně (1921), v Národním divadle v Brně (1924), v pardubickém Východočeském divadle (1928), na Kladně (1929), v Plzni (1929, 1946) či ve Vinohradské zpěvohře (1929). Nejprve byl Hruška obsazován do rolí lyrických a dramatických (nebyl ale pěvcem titulních tenorových rolí). Měl dobře školený, lahodný, tenorový a jasný hlas značné zvučnosti. Ten se ustálil na obor Buffo – tenora pro epizodní postavy.

Neprosazoval se v komických rolích (jeho Vašek v „Prodané nevěstě“), ale jeho životní a neslavnější operní rolí byl part principála komediantů v již zmíněné Smetanově „Prodané nevěstě“, kterou v rozmezí 20. až 50. let zazpíval více jak 1000krát!. Účinkoval v operách Dvořáka, Fibicha, Foerstra, Martinů, Janáčka, Smetany, Jeremiáše, Křičky aj. (např. „Tajemství“, „Jakobín“, „Boris Godunov“, „Debora“, „Vojcek“ atd.) Příležitostně se objevil i ve zpívaných baletech a pantomimách.

Do kinematografie vstoupil symbolicky ve své nejslavnější postavě principála komediantů v němém zpracování PRODANÉ NEVĚSTY (1913) Maxe Urbana, jež se natáčelo v přírodním divadle v Šárce. Film se však nedochoval, ale přesto máme možnost i dnes shlédnout Hruškovu kreaci a hlas v této úloze ve zvukovém zfilmování Václava Innemanna, Jaroslava Kvapila a Emila Pollerta z roku 1933.