Ferdinand Fiala se narodil 25. června 1888 v Praze do velmi umělecké rodiny. Jeho otec Ferdinand Fiala st. byl koncertním mistrem, bratr Jiří Julius Fiala (1892 – 1974) hudebním skladatelem a hercem, strýc Karel Fiala (1871 – 1931) úředníkem a hercem a bratranci Ferenc Futurista (vl. jménem František Fiala; 1891 – 1947) a Eman Fiala (1899 – 1970) herci. I mladý Ferdinand měl umělecké sklony. Učil se na grafické škole (1003 – 1907), soukromě malířství, byl vedoucím u grafického závodu (1907 – 1908) a nakonec ještě vystudoval architekturu (1908 – 1913).
V letech 1920 – 1923 si příležitostně zahrál v sedmi snímcích. Na našem stříbrném plátně se představil jako architekt ve SNĚŽENKÁCH (1920) Vladimíra Slavínského, starý mládenec v melodramatickém dalším snímku Vladimíra Slavínského DĚVČE ZE STŘÍBRNÉ HRANICE (1921), liptovský župan ve slovenském JÁNOŠÍKOVI (1921) Jaroslava L. Sikeľa, muž v tragikomedii PROČ SE NESMĚJEŠ (1922) svého bratrance Emana Fialy a ve svém vlastním dramatu KŘIŽOVATKY (1922), idiotský sluha v ZA OPONOU SMRTI (1923) bratrance Ference Futuristy a žalářník v Antonově komedii ÚNOS BANKÉŘE FUXE (1923) ve stylu amerických filmových situačních grotesek.
Největší filmový význam Ferdinanda Fialy tkví v jeho architektonické práci. Poprvé své ilustrátorské a malířské zkušenosti využil pro precizní architektonické a výtvarné prostředí filmu AKORD SMRTI (1919). V němém období byl ještě architektem u filmů Josefa Rovenského (KOMEDIANTKA, DĚTI OSUDU), Přemysla Pražského (DVĚ MATKY), Vladimíra Hlavatého (NEZNÁMÉ MATKY, MNICHOVO SRDCE), Vladimíra Slavínského (DĚVČE ZE STŘÍBRNÉ HRANICE), bratrance Emana (PROČ SE NESMĚJEŠ) a Ference (ZA OPONOU SMRTI), Svatopluka Innemanna (NEVIŇÁTKA) a přirozeně rovněž u svého.
Dobře se uplatnil také u zvukových snímků 30. a 40. let. Často pracoval ve spolupráci s dalšími architekty (např. Vilém Rittershain, Štěpán Kopecký, Jan Zázvorka, Jiří Dušek, Josef Raban nebo Karel Škvor). Skvělé kulisy ve vinohradských, barrandovských, radlických a hostivařských filmových ateliérech vystavěl pro významné a dodnes oblíbené snímky Josefa Rovenského (ŘEKA, MARYŠA, HLÍDAČ Č. 47), Václava Wassermana (TRHANI), Svatopluka Innemanna (FIDLOVAČKA, ŠENKÝŘKA „U DIVOKÉ KRÁSY“), Miroslava Cikána (STUDUJEME ZA ŠKOLOU, KAREL A JÁ, PAKLÍČ), M. J. Krňanského (OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA, ŽÍZNIVÉ MLÁDÍ), Martina Friče (VALENTIN DOBROTIVÝ, BARBORA HLAVSOVÁ, EXPERIMENT, POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ, PRSTÝNEK), Vladislava Vančury (LÁSKA A LIDÉ), Františka Čápa (BABIČKA), Jiřího Slavíčka (PANTÁTA BEZOUŠEK) atd.