Emilie Nitschová (1882 - 1968)

Emilie Nitschová se narodila 20. června 1882 v Podmoklech u Děčína (některé prameny chybně uvádějí datum narození 21. července 1883 v Děčíně). Poprvé byla provdána jako Emilie Choděrová, podruhé za herce a režiséra Felixe Bartoše (1885 – 1952).

Herectví Emilie Nitschové, které přešlo přes typ milovnice až k charakterům maminkovským, hrdinským a dramatickým, spočívalo v jakémsi klidném projevu, střídmé mimice, pomalých pohybech rukou, skryté živelné temperamentnosti a zejména ve velmi znělém, vysokém, až snad trochu ječivém, slovním projevu.

Poprvé se předvedla v dnes již nedochovaném melodramatu ROMÁN BOXERA (1921) režiséra Václava Binovce. Film popisoval cestu bezvýznamného sirotka Franka Rose (Frank Rose – Růžička), který se vypracuje svojí vrozenou pílí až mezi nejlepší evropské boxerské hvězdy. Scénář k tomuto úspěšnému snímku vlastnoručně vytvořila svého času hvězda českého stříbrného plátna Suzanne Marwille.

V němém období se představila v různých menších, i větších rodičovských a babičkovských postavách. Ztvárňovala například paní Voňavkovou (VENOUŠEK A STÁZIČKA), tetičku (JEJICH SVATEBNÍ NOC), důstojnou ženu (KOMPTOIRISTKA), Dasiinu vychovatelku (ÚNOS BANKÉŘE FUXE), vdovu Angeliku Knedlhansovou (VDAVKY NANYNKY KULICHOVY), Viktorovu matku Eleonoru z Renné (HRABĚNKA Z PODSKALÍ), švadlenku (DO PANSKÉHO STAVU), hospodyni Apu (PANTÁTA BEZOUŠEK), tetu Urbanovou (OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA II.), Fifiinu (Anny Ondráková) matku (MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA), paní domácí (ŽIVOTEM VEDLA JE LÁSKA), účastnici spiritistické seance (MODRÝ DÉMANT), hosta na zásnubách (Z ČESKÝCH MLÝNŮ), starou pannu tetu Katynku Urbanovou (TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA), paní Nebeskou (NEVIŇÁTKA), Mokráčkovou (Josef Rovenský) ženu (CHUDÁ HOLKA) a další.