Lída Sudová (1892 - 1971)

Lída Sudová se narodila 31. července 1881 v Praze. Po vystudování se věnovala jen obyčejnému zaměstnání. Jako profesionálka vystoupila až v roce 1907 jako šestadvacetiletá v různých ochotnických a menších pražských souborech. Následně se na krátkou dobu zjevila v činohře pražského Národního divadla (1913 – 1914). I v pozdějších letech vystupovala v Národním divadle (není ale jisto, jestli jako členka či jako stálý host), které střídala s dalšími pražskými i mimopražskými scénami.

V Národním divadle si např. zahrála Lízu („Pygmalión“), Hešu („Morálka paní Dulské“), Konstance („Konstance“), Lady Windermerovou („Vějíř lady Windermerové“), Lizavetu Nikolajevnu Drozdovou („Běsové“), královnu Kateřinu („Kateřina Veliká“), stařenu („Ljubov Jarová“, „Obrněný vlak 14 – 69“), Rozárku („Naši furianti“), Wolfovou („Jan Hus“), kněžnu („Není nad vzdělanost“), vesničanku („Otec“), ženu („Radúz a Mahulena“, „Drahomíra a její synové“), sestru („Bílá nemoc“), Hildu („Podzimní zahrada“) atd.

V české kinematografii zanechala Lída Sudová pouze malý otisk, zato však nezanedbatelný. Bohužel její „němá“ filmová dráha z dnešního pohledu nedopadla moc úspěšně. Všechny tři její němé filmy se do dnešních dnů nedochovaly a ani neznáme názvy rolí ztvárněné touto herečkou.

Poprvé se zjevila v komedii první české filmové společnosti ASUM Maxe Urbana a Anny (Anduly) Sedláčkové IDYLA ZE STARÉ PRAHY (1913). Bližší údaje o obsahu tohoto filmu se nedochovaly. Známe pouze režiséra a kameramana Maxe Urbana a další herce Annu Sedláčkovou, Miloše Vávru, Aloise Sedláčka a Zdenku Rydlovou – Kvapilovou (pozdější druhá manželka režiséra Jaroslava Kvapila).