Stan Laurel (vlastním jménem Arthur Stanley Jefferson) byl anglický komik, herec, scénárista a režisér, kterého po celém světě prosluly komedie s přítelem Oliverem Hardym. Jeho kariéra se začala psát již u němých filmů na počátku 20. století a pokračovala až do období po druhé světové válce.
V roce 1910 se připojil k herecké společnosti Freda Karnoa, ve které působil také Charlie Chaplin. Karnova herecká společnost nepůsobila ale pouze v Anglii, ale na své turné jezdila i do Ameriky – díky ní se Charlie Chaplin a Stan Laurel dostali v roce 1910 poprvé do Spojených států, kde se představili hrou A NIGHT IN AN ENGLISH MUSIC HALL. V Americe působil Charlie Chaplin jako vedoucí herecké společnosti a Stan jako jeho náhradník. Když ale Charlie Chaplin Karnovu hereckou společnost opustil za vidinou úspěšnějšího uplatnění u amerických společností, celá herecká společnost se rozpadla. Stan se rozhodl v USA zůstat a stal se úspěšným představitelem amerických variaté.
V letech 1916 až 1918 spolupracoval Stan s Alicí a Baldwinem Cookeovými, kteří se stali jeho doživotními přáteli. V roce 1917 byl Stan požádán o natočení krátkého komediálního filmu NUTS IN MAY. Film byl dost zábavný a úspěšný na to, aby se Stan přesvědčil o tom, že by mohl u filmu uspět. To bylo v době, kdy se seznámil s australskou tanečnicí Mae Dahlbergovou, která byla jeho partnerkou ve variaté. Díky jejímu návrhu si změnil jméno z Arthur Stanley Jefferson na umělecké Stan Laurel. Nějakou dobu hráli společně v komediích s platem 75$ za týden.
V roce 1918 se poprvé potkal s pozdějším dlouholetým přítelem Oliverem Hardym, když si společně zahráli v němém krátkometrážním filmu THE LUCKY DOG.