Saša Razov (1893 - 1956)   † 63 let

Saša Razov se narodil jako Ladislav Kožušníček 14. února 1893 v Kojetíně. Nejprve vystudoval vyšší průmyslovou školu a krátce se věnoval práci technického úředníka ve strojírenství. Nakonec ale již zvítězila touha po umění a stal se členem pražského kabaretu U Labutě (1912 – 1914). Musel však narukovat do první světové války (1914 – 1918) a po jejím skončení navázal v letech 1918 – 1930 prací pro Červenou sedmu v Brně a pražský kabaret Lucerna Karla Hašlera, Divadlo Rokoko a Komedia.

Na divadelních prknech, zejména ve 20. a 30. letech se věnoval práci dramatika, autora řady operetních libret a zpěvoher, písničkářství a textaře písní. Jeho práce uváděla řada pražských i oblastních divadel, vycházely knižně, hrály se v rozhlase a na gramofonových deskách. Výrazně se uvedl v českém filmu 20. až 40. let jako herec epizodních a malinkých rolí (1922 – 1935), autor písní, hudby, scénářů i námětu.

Debutoval ještě v dobách němého filmu jako muž v nedochovaném snímku Emana Fialy PROČ SE NESMĚJEŠ (1922) a přítel velkostatkáře Jiřího Adama Zalužanského (Hugo Svoboda) v PÍSNI ŽIVOTA / POSLEDNÍ PÍSNI (1924) M. J. Krňanského. O sedm let později se začal objevovat ve 30. letech na začátku zvukového období jako např. dráb v Innemannových PSOHLAVCÍCH (1931), důstojník Razov ve snímku E. A. Longena MILÁČEK PLUKU (1931), sazeč Kastránek v dalším Innemannově dramatu KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (1931), detektiv ve Svárově komedii TISÍC ZA JEDNU NOC (1932), host v baru v PRÁVU NA HŘÍCH (1932) Vladimíra Slavínského, policejní úředník ve Fričově SESTŘE ANGELICE (1932) a inspicient v komedii Václava Binovce PEPINA REJHOLCOVÁ (1932).

A během tří let 1933 – 1935 byl opět detektivem ve Fehérových a Svitákových ŠTVANÝCH LIDECH / ZATYKAČ Z – 48 (1933), žurnalistou v komedii Martina Friče S VYLOUČENÍM VEŘEJNOSTI (1933), listonošem v operetě U SVATÉHO ANTONÍČKA (1933) Svatopluka Innemanna, dirigentem orchestru ve slavné ŘECE (1933) Josefa Rovenského, i mistrem šermu v Antonově filmu JSEM DĚVČE S ČERTEM V TĚLE (1933), mužem pod sprchou v další komedii režiséra Svatopluka Innemanna s názvem Z BLÁTA DO LOUŽE (1934), reportérem v české a německé verzi komedie HRDINA JEDNÉ NOCI (1935) Martina Friče a úplně naposledy byl rakouským vojínem ve Svitákově životopisném dramatu se Zvonimirem Rogozem v titulní úloze MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK (1935). Zemřel 21 let po své poslední filmové postavě.