Marie Pavlíková pocházela z Tišnova, kde byl její otec správcem lihovaru. Rodina byla sice kulturně orientovaná, ale pro Mariinu touhu stát se herečkou neměla příliš mnoho pochopení. Pavlíková již od dětských let hrála ochotnické divadlo, v době studií na dívčí škole Vesna v Brně prošla hereckou a pěveckou průpravou u známých brněnských umělkyň. Jako dvacetiletá se objevila v němém filmovém přepisu Mrštíkova románu POHÁDKA MÁJE (1926). V roce 1927 byla angažována do brněnského Národního divadla, kde původně působila v operetě a setkala se zde s řadou později významných osobností, například s Oldřichem Novým, hrála v Rosemarie nebo Polské krvi a v dalších bezmála třiceti operetách. Se zpěvohrou však nakonec nebyla příliš ztotožněná a zatoužila po činohře. Nabídku na přestup do Vinohradského divadla odmítla a v rámci brněnského Národního divadla přešla v roce 1930 do činohry, v níž pak působila až do svého odchodu do důchodu (1974). Nucenou přestávku v herecké práci prožila v době války, kdy bylo brněnské Národní divadlo uzavřeno, Pavlíková pak působila v nacisty trpěném Českém lidovém divadle, nakonec ale byla totálně nasazena a na konci okupace pracovala jako dělnice v brněnské Zbrojovce.
Bytostné sepjetí Marie Pavlíkové s přední brněnskou scénu vyústilo v její minimální participaci v českém filmu. Po již zmíněném němém snímku podruhé vstoupila do světa filmu nevelkou rolí učitelky v melodramatu HŘÍCH MLÁDÍ (1935) v režii svého manžela A. Podhorského. Znovu se pak objevila v roli šéfovy ženy v tendenčně pojatém sociálním dramatu BOTOSTROJ (1954). Poslední filmovou roli babičky si zahrála v hořké komedii KALAMITA (1981), kam byla doporučena herci Divadla Na provázku, s nimiž tehdy spolupracovala (hlavní roli zde hrál Bolek Polívka). Jestliže pro film vytvořila Pavlíková jen čtyři role, více příležitostí dostala v televizi, a to především v produkci brněnského studia. Hrála například ve zdařilých inscenacích MOUDRÝ ENGELBERT (1968), PARADAJS (1970), ODCHOD BEZ ŘÁDŮ (1982) nebo KOMTESA MARY (1983). Naposledy se divákům připomněla rolí stařičké matky jednoho z četníků v seriálu ČETNICKÉ HUMORESKY (2000).
Marie Pavlíková vynikala po celý život jako emancipovaná žena (proslulá byla její záliba v automobilismu a létání), až do stáří pěstovala čilé společenské styky a za zmínku stojí také její obdivuhodná vitalita. Jejím osudům byl věnován televizní dokument Marie Pavlíková (2001).
Marie Pavlíková byla dvakrát vdaná. Prvním manželem byl její herecký kolega z Brna, Aleš Podhorský (1900-1964), který však krátce po sňatku odešel jako režisér do Prahy (1937) a manželství se po třech letech rozpadlo. Za války se pak Pavlíková provdala podruhé za inženýra Karla Kleinberga, který však následkem štvavé atmosféry zemřel již v roce 1944.