Libuše Freslová (1898 - 1982)   † 84 let

Libuše Freslová se narodila 27. června 1898 v Praze. Studovala, ale umění pro ni bylo přeci jenom lákavější. Herectví se soukromě učila u Leopoldy Dostalové a po jakémsi vyškolení se stala pro začátek členkou kočovné divadelní společnosti Havlíček – Konětopský (1917). Poté v krátkém sledu prošla Městským divadlem v Ostravě (1917 – 1918) a plzeňským Městským divadlem (1918 – 1923). A na celé tři a půl dekády se její domovskou scénou stalo Divadlo na Vinohradech v Praze (1923 – 1959), z něhož odešla jako zasloužilá a věrná dlouholetá členka rovnou po třiceti šesti letech na zasloužený odpočinek. Zbytek života už herečka prodlela v soukromí.

Z významných vinohradských divadelních kreací si připomeňme například studie Blanky ve „Zkrocení zlé ženy“ Williema Shakespeara, dcery Polly v Brechtově „Žebrácké opeře“, Štěstí v pohádce Maurice Maeterlincka „Modrý pták“, matky Mary Ardenové v „Shakespearovi“ Františka Kožíka či Ofélie v Shakespearově „Hamletovi“. Dále uveďme inscenace „Polská krev“ Leo Steina a Oskara Nedbala, Šrámkovo „Léto“, „Don Carlos“ Friedricha Schillera a Hikmetovu „Legendu o lásce“.

I když byla výraznou pražskou herečkou, filmové kamery ji vyhledaly pouze osmkrát a povětšinou jen v malých, dokonce i epizodních, úkolech. Přesto máme aspoň v malých náznacích na několika filmových pásech zachyceno herecké umění této herečky. Debutovala ještě za němého období po boku dalších kolegů z divadla jako titulní hrdinka Mína Hovorková, dcera majitelky sklárny (Marta Májová) ve snímku Františka Hlavatého ROMÁN HLOUPÉHO HONZY / ŘEDITEL SKLÁRNY (1926). A o pět let později byla manželkou bankéře Richarda Rosenštoka (hrál Hugo Haas) Hedvou Rosenštokovou v Kodíčkově komedii OBRÁCENÍ FERDYŠE PIŠTORY (1931) podle stejnojmenné divadelní hry Františka Langra.

Do filmování se opět vrhla až po sedmnácti letech ve znárodněné státní filmové výrobně. Nejdříve se stala dozorkyní ve Slavíčkově dramatu DVAASEDMDESÁTKA (1948) opět podle stejnojmenné divadelní hry Františka Langra. Ještě tentýž rok stanula jako namyšlená manželka majitele domu (Vladimír Řepa) ve válečném dramatu na motivy povídek Jana Drdy NĚMÁ BARIKÁDA (1948) režiséra Otakara Vávry. A o rok později zakončila svá filmová 40. léta jako omylem zastřelená manželka generála a knížete Alfreda Candiduse Ferdinanda Windischgrätze (Karel Dostal) Eleonora v historickém dramatu Václava Kršky REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949).