Jarmila Novotná (1907 - 1994)

Jarmila Novotná pocházela z rodiny majitele módního salónu a již od dětství projevovala značně pěvecké nadání. Zpěvu se také věnovala, kromě toho hrála na klavír a hrála ochotnické divadlo. Rodiče ji v jejích záměrech podporovali a také v ní pěstovali vlastenectví, které Novotná projevovala až do smrti, přestože se po většinu života zdržovala mimo rodnou vlast. Studovala dívčí školu, v menších úlohách se objevila na scéně Vinohradského divadla. Absolvovala několik pěveckých lekcí u Emy Destinnové, poté se školila u Jana Hilberta Vávry. Již v roce 1922 vstoupila na jeviště Národního divadla, v roce 1924 pak měla první koncert v Mozarteu. V roce 1925 zazářila v Prodané nevěstě a v La Traviatě, ale teprve o něco později se jako osmnáctiletá mohla stát sólistkou Národního divadla (1926-1927). Její angažmá zde netrvalo ovšem dlouho, protože záhy přišly nabídky ze zahraničí; do Polska absolvovala svůj první zájezd ještě v rámci Národního divadla, pak již následovala úspěšná mezinárodní kariéra, k níž měla Novotná několik předpokladů – lahodný hlas s obdivuhodnou lehkostí stoupající do sopránových výšek, půvabný zjev, na rozdíl od mnoha jiných zpěvaček prokázala Novotná také herecké schopnosti, v neposlední řadě byl důležitý fakt v podobě osobní podpory rodiny prezidenta Masaryka.

Přestože doménou Jarmily Novotné byla opera a zpěv, výraznou stopu po sobě zanechala i ve filmu. Již jako sólistka Národního divadla debutovala na filmovém plátně rolí komtesy Jacinty ve filmu VYZNAVAČI SLUNCE (1925). Ve zvukovém filmu se poprvé uplatnila nikoli u nás, ale v Německu, kde v té době působila. V nevelké roli zpěvačky se poprvé objevila ve filmu BRAND IN DER OPER (Požár v opeře, 1930), v následujícím snímku DER BETTELSTUDENT (Žebravý student, 1931), vzniklém podle stejnojmenné opery Karla Millöckera, hrála již hlavní roli. Za zmínku stojí také film (opět s Novotnou v hlavní roli) DIE VERKAUFTE BRAUT (1932), k němuž jako předloha posloužila slavná Smetanova opera Prodaná nevěsta; tento film zaznamenal v německých kinech značných úspěch. V mezičase působení v Německu a Rakousku se Novotná v roce 1933 krátce vrátila do Československa a dostala hlavní roli pěvkyně Máji Zemanové v melodramatu SKŘIVÁNČÍ PÍSEŇ (1933), které natočil režisér Svatopluk Innemann na podkladě divadelní hry Oblaka od Jaroslava Kvapila. Bez zajímavosti není ani fakt, že také Innemann pořídil v té době filmovou verzi zmíněné Smetanovy opery, v té ale hlavní roli dostala jiná významná pěvkyně, Marta Krásová.

Z další filmové práce Jarmily Novotné se sluší připomenout rakouský film FRASQUITA (Frasquita, 1936), v němž zpěvačka opět hrála hlavní roli – zpěvačky. Tento titul vznikl v režii českého tvůrce Karla Lamače, v menší roli se tu objevil i slavný Franz Lehár, který patřil k velkým obdivovatelům Jarmily Novotné. Následovaly další tři filmy pořízené nejen v Německu, ale také ve francouzské či britské produkci. Skutečně výrazným způsobem se Novotná znovu před kamerou připomněla po válce v mezinárodním projektu THE SEARCH (Poznamenaní, 1948). Tady si zahrála velkou roli matky hlavního dětského hrdiny, jehož představitel Ivan Jandl získal za svou postavu Oscara. Po boku neméně slavného Maria Lanzy hrála v životopisném filmu THE GREAT CARUSO (Velký Caruso, 1950), což byl její poslední celovečerní film. Její další role pro americkou televizi jsou již zanedbatelné, za zmínku stojí snad jen její účast v televizním muzikálu THE GREAT WALTZ (1955) o skladateli Johannu Straussovi.

Jarmila Novotná se v roce 1931 provdala za velkostatkáře a podnikatele Jiřího Daubka, který sice patřil k šlechtické rodině, ale rozhodně se nejednalo o vysokou aristokracii (Daubek bývá v řadě pramenů chybně označován za barona, podle rakouské šlechtické hierarchie, u nás po roce 1918 zakázané, mu ale náležel jen titul rytíře). Daubek se Novotnou po sňatku snažil přimět k ukončení kariéry, na což zpěvačka ovšem nepřistoupila. Stejně tak se minimálně zdržovala na rodinném sídle v Litni u Berouna, kde je dnes její muzeum. Z jejich manželství pochází syn Jiří (narozen v Londýně) a dcera Jarmila (narozená v Berlíně). V době manželovy nemoci v polovině 50. let ukončila Novotná angažmá v Metropolitní opeře a manželé přesídlili do Rakouska. Jiří Daubek zemřel ve Vídni v roce 1981, načež Novotná se vrátila do USA za svými dětmi. V roce 1982 pak překvapivě jako emigrantka dostala povolení k návštěvám Československa.