Don Coscarelli 70 let

Kultovní nezávislý scenárista a režisér Don Coscarelli bývá řazen k autorským hororovým tvůrcům jako je George A. Romero, Wes Craven či Sam Raimi, z nichž má nejblíže k poslednímu jmenovanému. Coscarelli i Raimi totiž začínali jako amatérští nadšenci bez filmového vzdělání a peněz, točící s kamarády kraťasy na superosmičku. Na přelomu 80. let na sebe upozornili ultralevnými originálními horůrky. Oba pak dostali možnost si natočit film s několikamilionovým rozpočtem, který ale skončil fiaskem a znamenal pro ně otřesnou zkušenost se studiovým systémem. Pak se vrátili ke svým průlomovým filmům a natočili jejich úspěšné sequely/remaky, s o jednu nulu navýšenými původními rozpočty. A oba se díky nim stali kultovními hororovými ikonami s pevnou základnou skalních fanoušků (přičemž Coscarelliho fanoušci nesou specifické označení „phans“). Narozdíl od Raimiho ale Don Coscarelli nikdy neuspěl v Hollywoodu (ne že by nedostal příležitost) a tak mohl dál nerušeně pracovat na svém komorním opusu magnum, kultovní surrealistické sérii PHANTASM.

Svůj celovečerní režijní debut si odbyl ve dvaadvaceti, když spolu s kamarádem Craigem Mitchellem natočili podle Mitchellova scénáře s rozpočtem 250 000 dolarů (částečně za-sponzorovaným Coscarelliho rodiči) drama o chlapci, terorizovaném a nakonec zabitém svým opileckým otcem, JIM THE WORLD´S GREATEST (1976). Distribuce filmu se následně ujalo studio Universal a Coscarelli se stal do té doby nejmladším režisérem, jehož film byl distribuován velkým studiem. Na place se už tenkrát sešel základ Coscarelliho budoucí filmařské rodiny – koproducent Paul Pepperman, skladatel Fred Myrrow a herec Lawrence Rory Guy, který později proslul pod mrazivým pseudonymem Angus Scrimm.

Při obsazování JIMA dostal Coscarelli také tip na jakéhosi herce z místní univerzity a vydal se za ním do nedalekého baru, kam dotyčný chodíval hrát na kytaru. Herec Coscarelliho zaujal svým přátelským vystupováním, kterým si okamžitě podmanil publikum v lokále. Potom co dohrál spolu dali řeč a o pár piv dál měl herec v JIMOVI menší roli. Jmenoval se Reggie Bannister a v budoucnu se měl stát Coscarelliho Brucem Campbellem.

Ve stejné sestavě jen bez Mitchella a Scrimma natočil Coscarelli ve stejném roce podle vlastního scénáře úsměvný dětský snímek KENNY AND COMPANY, hřejivou vzpomínku na dětství prožité v 70. letech před příchodem videoher a kabelovky. Film nemá žádnou ústřední dějovou linku jen epizodicky sleduje život dvou dvanáctiletých kluků, kteří bojují s třídním tyranem, začínají se dívat po holkách a prostřednictvím mrtvého psa jednoho z nich se poprvé ve svém životě setkávají se smrtí. KENNY rozšířil Coscarelliho filmařskou rodinu o tehdy třináctiletého A. Michaela Baldwina, kterého producent Paul Pepperman našel pro roli nejlepšího kamaráda hlavního hrdiny. Studio 20th Century Fox sice souhlasilo, že bude film distribuovat, ale nějak si pak nevědělo rady kam si jej vlastně zaškatulkovat a uložilo ho k ledu. O rok později jej zakoupila japonská distribuční společnost a film se stal v Japonsku obrovským hitem a Baldwin jedním z nejpopulárnějších herců, řazeným na žebříčku oblíbenosti mezi Stallona a Hoffmana.