Vlasta Hrubá (na divadelních prknech občas používala pseudonym Vlasta Krasovská) se narodila 15. prosince 1918 v Praze. Chodila na soukromé hodiny zpěvu a již odmalička s úspěchem hrála na ochotnických scénách.
Jako atraktivní plavovláska s uhrančivým pohledem, krásným hlubokým hlasem, zpěvem a s vrozeným šarmem se uplatňovala jako skvělá operetní zpěvačka a herecká představitelka mladých dívek a často smyslných milovnic, většinou z lepších rodin.
Na našem stříbrném plátně se poprvé divákům uvedla jako sestra Červeného kříže v dramatu KRÁL ULICE (1935) Miroslava Cikána. V období let 1936 až 1940 vytvořila na třicet rolí (často pod režií Vladimíra Slavínského či Miroslava Cikána – u něho hrála ve svém prvním i posledním snímku). Stala se tak jednou z nejobsazovanějších hereček druhé poloviny třicátých a částečně také začátku smutných čtyřicátých let.
Vytvářela různé menší úlohy komorné (KOMEDIANTSKÁ PRINCEZNA), Pavly (LOJZIČKA), bohaté paní Kašparové (TŘI MUŽI VE SNĚHU), společnice (POSLÍČEK LÁSKY), bardámy (DŮVOD K ROZVODU), Barušky (DĚVČE ZA VÝKLADEM), prostitutky Otyly (BATALION), učitelky Skalské (ZTRATILA SE BÍLÁ PANÍ), snoubenky Anči (VANDINY TRAMPOTY), panské (DRUHÉ MLÁDÍ), přísné profesorky (IDEÁL SEPTIMY), Máni (SVĚT, KDE SE ŽEBRÁ, MILOVÁNÍ ZAKÁZÁNO) nebo také mladé Karolíny (JEJÍ PASTORKYNĚ).