Bolek Prchal (1898 - 1949)

Bolek (Boleslav) Prchal pocházel z venkova z Vysočiny, z vesnice Okříšky, obecnou školu a gymnázium absolvoval v Třebíči. Mezitím ale vypukla první světová válka, Prchal narukoval a maturoval již na frontě. Po válce začal studovat Vyšší obchodní školu, ale v roce 1920 se přidal k Činoherní a operetní společnosti Josefa Burdy, u níž setrval do roku 1925, následovalo angažmá v Českém divadle v Olomouci (1925-1926) a v Městském divadle v Kladně (1926-1930). Pak již přišel do Prahy, kde zahájil své působení v Osvobozeném divadle (1930-1932). Poté byl režisérem ve Velké operetě, v nuselském Tylově divadle a v Divadle U Nováků. Za války pracoval pro Arénu a Uranii, hned po osvobození pak patřil ke spoluzakladatelům Divadla 5. května (1945-1946), následně v letech 1947-1948 působil v Divadle pracujících ve Zlíně. Po necelém roce v Zemském divadle v Brně se pak vrátil do Prahy a rok, který mu zbýval do konce života, strávil v Divadle státního filmu (1948-1949). Na divadelním jevišti byl Prchal oblíbeným představitelem rázovitých lidových postav, které pojímal za pomoci prostředků realistického herectví.

I po roce 1945 točil Prchal několikrát ročně, opět vytvářel významově nevelké postavy různých profesí, v krátkém období po roce 1948, kdy se mohl ještě herecky realizovat a začaly se natáčet budovatelské filmy, převažovaly v jeho kreacích role dělníků, v nichž se odráželo Prchalovo komunistické přesvědčení (PŘÍPAD Z-8, 1948; PAN NOVÁK, 1949; DS 70 NEVYJÍŽDÍ, 1949).

Bolek Prchal zemřel náhle ve věku nedožitých 51 let 19. září 1949 v Praze. Jeho manželkou byla divadelní a příležitostná filmová herečka Anna Prchalová, rozená Švarcová (*1900, †?); seznámili se v polovině 20. let ve společném angažmá v Olomouci.