Antonín Šolc se narodil 14. října 1871 v Meziříčí, do rodiny Antonína a Anny Šolcových. Jíž od mládí si zamiloval divadlo, které hrál pouze jako ochotník, jeho povolání bylo úřednické, kdy to dotáhl až na poštovního oficiála.
Ale ani po příhodu zvukového filmu se výrazněji neprosadil, sice ve svém prvním zvukovém filmu C. a k. polní maršálek (1930), si zahrál rozkošnou epizodku pana lékárníka - hosta v hospodě U kanonu, v dalších letech mu připadly jen komparsní roličky. Od roku 1931 až 1944 jich bylo na 40. Většinou však hosty v kavárnách, v barech, vrátné, muže na ulici, ale i obyčejné stařečky.
Teprve v roce 1943, kdy mu již bylo 72 let se dočkal konečně větší role ve filmu Bláhový sen, zahrál hodného garderobiéra Václava, další větší role ho čekala v roce 1945 ve filmu Řeka čaruje, kde si zahrál starého pana Vavřinu. Režisér Otakar Vávra ho pak obsadil do výrazné role sterého a moudrého kantora Ondřeje Kralovice, ve svém filmu Nezbedný bakalář (1946). Po tomto filmu už na něj čekaly jen dvě epizodky, lokaj ve filmu Housle a sen (1946) a starý muzikant ve filmu Muzikant (1947).
Z jeho soukromí se nám dochovalo kupodivu více informací. V roce 1895 se poprvé oženil s Martou Netukovou, se kterou měl dceru Elišku. Po ovdovění se podruhé oženil s o 17 let mladší Růženou Jistebnickou, která mu porodila syna Jiřího a dceru Růženku.