Ada Dohnal (1900 - 1979)

Ada Dohnal se narodil jako Adolf Dohnal 17. srpna 1900 ve Velké Bystřici u Olomouce. Jako dvaadvacetiletý začínal a získal první jevištní zkušenosti v letech 1922 – 1928 u řady kočovných divadelních společností. Ke konci 20. let odešel do Prahy a nastoupil na hereckou praxi v kamenných divadlech ve smíchovské Aréně (1928 – 1933), Uranii v Holešovicích (1933), Akropolisu (1933 – 1939) a krátce do zrušení i v D 34 E. F. Buriana (1939 – 1941).

Ada Dohnal, jako klasický činoherní herec převážně malých a menších úloh, mohl využívat zejména své fyziognomie (př. menší postava, řídké vlasy) a vnějších výrazových prostředků (hlas, pohyby těla, rukou a mimika). Na úplný závěr své herecké divadelní dráhy se objevil ve Vesnickém divadle například jako Josef Jelínek ve Semrádově dramatu o Juliu Fučíkovi „Nejlepší synové a dcery“ (1957) v režii Jana Fišera. Po ukončení svého aktivního hereckého života dožil v ústraní.

Debutoval na stříbrném plátně na začátku 30. let po nástupu zvukového filmu jako komorník v komedii Martina Friče KANTOR IDEÁL (1932). Opět nastoupil do filmových ateliérů až o pět let později a až do konce 30. let se objevil jako šuhaj Štěpán, zpívající s Jiřím Vondrovičem píseň „Takú som si frajárečku zamiloval“, ve Slavínského komedii DĚVČÁTKO Z VENKOVA (1937), vrchní číšník ve filmu SVATEBNÍ CESTA (1938) Vladimíra Slavínského, listonoš v Cikánově VESELÉ BÍDĚ (1939), číšník v Orient baru ve snímku KRISTIÁN (1939) Martina Friče a vrchní v baru v Burianově, Šléglově a Bromově komedii ULICE ZPÍVÁ (1939) s Vlastou Burianem v titulní úloze.

Během nacistické okupace 40. let prošel před filmovými kamerami technickým úředníkem v rozhlase ve známém melodramatu Václava Binovce MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ (1940), strážníkem v Cikánově komedii PELIKÁN MÁ ALIBI (1940), listonošem v další komedii Vladimíra Slavínského POZNEJ SVÉHO MUŽE (1940), pomocníkem v obchodě Františkem v Borského PALIČOVĚ DCEŘI (1941), řidičem u statkáře Arnošta Pěnkavy (hrál Čeněk Šlégl) Karlem i u generálního ředitele Kamila Merhauta (Jaroslav Marvan) v komedii PŘEDNOSTA STANICE (1941) Jana Svitáka a PROVDÁM SVOU ŽENU (1941) Miroslava Cikána, chasníkem v dramatu JAN CIMBURA (1941) Františka Čápa, revizorem účtů v M. J. Krňanského GABRIELE (1941) a chasníkem v Binovcově MĚSTEČKU NA DLANI (1942).