Josef Toman (1898 - 1953)

Josef Toman se narodil 30. května 1898 v Plzni. Krátce studoval a herecké zkušenosti sbíral jako člen různých kočovných cestujících společností. Nakonec se natrvalo usadil v Českém divadle v Olomouci (1921 – 1953), kde jako zdatný činoherní herec setrval celých dvaatřicet až do své předčasné smrti. Jedinou vyjímku tvoří několik poválečných let a sezón, kdy byl Toman ve svazku se Slováckým divadlem v Uherském Hradišti a pracoval pro Československý státní film. Na začátku 50. let se ale opět vrátil do domovského olomouckého divadla. Přesto si za tři dekády v Olomouci vytvořil výrazné postavení a byl jedním z pilířů tamní činohry. Roku 1942 hostoval v Národním divadle v Praze jako Valdštýn („Valdštýn“).

Kvůli svým mimopražským angažmá se k českému filmu dostal až po skončení okupace na přelomu 40. a 50. let. Celkem má Toman na svém kontě devět snímků, ve kterých přetvořil až na jednu nebo dvě výjimky vesměs malé roličky. Debutoval ve věku padesáti let jako Němec v dobrodružném snímku Josefa Macha NA DOBRÉ STOPĚ (1948). Další hereckou, dokonce výraznou, příležitost mu nabídnul divadelní režisér Alfréd Radok v postavě odvážného četníka Krejčího, jenž ve vizuálně úchvatném expresivním dramatu DALEKÁ CESTA (1948) snaží pomáhat vězňům a obyvatelům terezínského ghetta, i když si je vědom smrtelného nebezpečí svého konání.

O rok později už na filmovém stříbrném plátně byl dílovedoucím Jardou Zruckým v Gajerově dramatu PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ (1949) s Jaroslavem Raušerem, Marií Brožovou, Zdeňkem Kampfem a též Rudolfem Deylem mladším v titulních rolích, chalupníkem Mrázkem v dramatu ŽÍZEŇ (1949) Václava Kubáska reagujícím na katastrofální sucho z léta 1947 s Oldřichem Vykypělem, Otto Čermákem, J. O. Martinem a Hermínou Vojtovou, otcem Buráněm ve VELIKÉ PŘÍLEŽITOSTI (1949) režiséra K. M. Walló v titulních rolích Josefa Štefla, Vlasty Chramostové, Vladimíra Šmerala, Jiřího Vršťaly, Vítězslava Bočka, Zdeňka Dítěte, Jaroslava Vojty a Františka Kliky a vinařem na Kantůrce Novotným v TEMNU (1950) Karla Steklého podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska.

Ještě v roce 1950 získal jednu z titulních filmových úloh, dobromyslného předsedu družstva Řeřábka ve vesnické komedii Oldřicha Lipského a Jana Strejčka SLEPICE A KOSTELNÍK (1950) s Vlastou Burianem, Otomarem Korbelářem a Jiřinou Štěpničkovou. Na další herecké příležitosti musel Josef Toman čekat další dva roky, jen proto, aby se ve dvou epizodkách s filmovými diváky rozloučil. Mihnul se jako starší účastník koncertu Mojsejevců v hudebním snímku ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE (1952) Vladimíra Vlčka a naposledy jako dělník Koudela v dalším dramatu Karla Steklého ANNA PROLETÁŘKA (1952) na námět románu Ivana Olbrachta s Marií Tomášovou a Josefem Bekem. Čtyři měsíce po uvedení filmu Josef Toman zesnul.