Dnes již zapomenutá herečka Ema Hrubá, provdaná Borová, zanechala v českém filmu stopu v podobě pouhých dvou rolí, i když jedna z nich byla hlavní. Ema Hrubá pocházela z Pardubic, kam se později krátce vrátila jako herečka, její profesionální začátky jsou ale spojeny s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích (1928-1929), dvě sezóny pak odehrála v pražském divadle Uranie (1929-1931), na další tři roky se potom vrátila do Budějovic (1931-1934). Druhou polovinu třicátých let strávila na jevišti Českého divadla v Olomouci a také v rodných Pardubicích ve Východočeském divadle.
Na počátku okupace se Ema Hrubá znovu dostala do Prahy a setrvala zde jedenáct let. Do konce války hrála opět v Uranii (1940-1945), po osvobození pak našla útočiště na nově zřízené scéně Divadla 5. května, po jeho zrušení byla členkou hereckého souboru Divadla filmového studia. Právě tehdy se znovu dostala k práci před filmovou kamerou a v historickém dramatu REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949) ztvárnila manželku Františka Palackého. Hereckou dráhu zakončila v Městském divadle v Kladně, kde působila v letech 1951-1964. Po odchodu do penze se na ni zcela zapomnělo, takže dnes ani nevíme, kdy zemřela.