Herec André Nox obohatil meziválečnou francouzskou kinematografii bezmála sedmdesátkou vedlejších rolí, před kameru se dostal až ve svých padesáti letech. Narodil se v Paříži jako Abraham André Nonnes-Lopes, pocházel z vážené židovské rodiny. Po studiích se od mládí věnoval práci ve finančnictví, za první světové války byl povolán do armády. V roce 1916 byl z vojska propuštěn, ale k původní profesi se již nevrátil a zkusil štěstí u filmu.
Celkem bez problémů se André Nox adaptoval i pro zvukový film a z jeho prvních velkých rolí v ozvučené éře připomeňme postavu otce hlavní hrdinky (Hedy Kiesler) ve francouzské verzi Machatého slavného filmu EXTASE (1932). Právě Noxovo angažmá pro tento film bylo jednou z podmínek společnosti Gaumont, aby byla ochotna vznik francouzské verze financovat. I když během třicátých let odehrál dalších dvacet rolí, nutno dodat, že jeho význam oproti němé éře značně poklesl.
Větší příležitosti mu poskytl významný režisér Abel Gance (NESMRTELNÍ MILENCI – Un grand amour de Beethoven, 1936; ŽALUJI – J'accuse!, 1937). Koncem třicátých let se pak André Nox objevoval převážně v dramatech z nedávné historie (BÍLÉ NOCI V PETROHRADU – Les nuits blanches de Saint Pétersbourg, 1937; PEVNOST MLČENÍ – La citadelle du silence, 1937; ULTIMÁTUM – Ultimatum, 1938), v příběhu z první světové války HRDINA Z MARNY (Les héros de Marne, 1938) se mihnul v menší úloze starosty.
Jeho poslední prací pro film byla nevelká role v životopisném dobrodružném snímku BRAZZA ANEB EPOPEJ Z KONGA (Brazza ou l'epopée du Congo, 1939), který v rovníkové Africe natočil jeho dávný přítel Léon Poirier. Vzhledem ke svému židovskému původu a vývoji v Evropě pak André Nox odešel do Velké Británie, kde strávil celou dobu druhé světové války. Po jejím konci se vrátil do Francie a zemřel nedlouho poté v malém městečku Fouesnant v Bretani 25. února 1946 ve věku 76 let.