Rafael Kubelík (1914 - 1996)

"Duše houslí je cosi podobného, jako lidská duše"

"Opustil jsem svou vlast, abych nemusel opustit národ"

V letech 1950 - 1953 se stal šéfdirigentem Chicagského symfonického orchestru a v letech 1955 - 1958 působil jako hudební ředitel Královské opery (Royal Opera House) v Londýně. V roce 1961 se stal šéfdirigentem symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově, kde působil až do roku 1979. Současně byl v letech 1972 - 1974 dirigentem v Metropolitní opery v New Yorku. Po celou dobu svého zahraničního působení propagoval ve světě především českou hudbu. Hrál převážně díla B. Smetany, L. Janáčka a B. Martinů. Také se výrazně angažoval politicky a stal se jedním ze symbolů zahraničního odboje proti komunistickému režimu. Během své bohaté kariéry stačil složit několik oper, jako například Veronika, která měla premiéru v Brně 1947 a Cornelia Faroli, která byla představena v roce 1972 za autorova řízení v německém Augsburgu. Opery Císařovy nové šaty a Květinky malé Idy se nedočkaly provedení. Napsal také několik komorních a koncertních skladeb. V roce 1985 kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu ukončil aktivní kariéru a odešel na odpočinek.

Po pádu totalitního režimu se v dubnu 1990 vrátil do Československa a téhož roku (po 42 letech) opět stanul v čele České filharmonie, s kterou zahájil provedením Mé vlasti první postkomunistický ročník festivalu Pražské jaro a o měsíc později ještě na "Koncertě vzájemného porozumění" na pražském Staroměstském náměstí. V roce 1990 mu byl udělen čestný doktorát Karlovy univerzity v Praze a byl jmenován doživotním čestným šéfdirigentem České filharmonie. Krátce před smrtí ještě obdržel Řád britského impéria. Zemřel 11. srpna 1996 ve švýcarském Luzernu ve věku 82 let. Zůstala po něm jeho druhá žena, australská sopranistka Elsie Morrison a syn Martin, kterého měl s prvního manželství s houslistkou Ludmilou Bártlovou. Kubelíkovy ostatky byly 18. září 1996 uloženy na vyšehradském Slavíně vedle ostatků jeho otce.