Adolf Minský se narodil 9. října 1899 v Praze. Už v sedmnácti letech započal s hereckou dráhou, kdy šel přirozeně v letech 1916 – 1925 k cestujícím kočovným společnostem (např. ředitelů Čecha, Aloise Janovského, Jana Blažka či Josefa Burdy).
A současně hostoval v Praze (Divadlo satiry v Umělecké besedě, Městská divadla pražská a Činoherní klub). V Ostravě byl známý i jako představitel Kašpárka ve hrách pro děti (inspirovaný podle pražského Vojty Mertena). Adolf Minský byl charakteristický herec první poloviny 20. století, když zvládal skloubit činohru i operetu.
V pozdějších létech se z něho vyvinul činoherní charakterní herec a v operetě (v níž si zahrál i po válce) zase starokomik. Režisérskou práci vyzkoušel i v činohře a operetě („Netopýr“, „Ostrov milování“). Těsně po roce 1945 byl Mirskim („Polská krev“), Kozelkou („Fidlovačka“), Pulkou („Netopýr“), Loukotou („Tvrdohlavá žena“), Titem („Vinobraní“), Dainem („Král tuláků“), Konrádem („Talisman“) atd.
Od první poloviny 50. let se objevoval v inscenacích „Nositelé řádu“ (Leopold Zajíc), „Marie Tudorovna“ (Gardiner), „Cyrano z Bergeracu“ (Měšťák a Ragueneau), „Naši furianti“ (Habršperk), „Jan Hus“ (Albík), „Slaměný klobouk“ (Vézinet a Beauperthuis), „Boleslav I.“ (Těřich), „Sen noci svatojánské“ (Tlamička), „Největší z pierotů“ (Placidé), „Figarova svatba“ (Soudní sluha), „Ze života hmyzu“ (Chrobák a Slimák), „Hamlet“ (Hrobník), „Žebrácká opera“ (Kimball), „C. k. státní ženich“ (Kukla), „Revizor“ (Chlopov), „Don Juan“ (František), „Cyrano z Bergeracu“ (Paštikář), „Maryša“ (Hrdlička), „Kosmické jaro“ (Mareš), „Třetí přání“ (Dědeček), „Zmoudření dona Quijota“ (Hlasatel), „Komedie o umučení“ (Hejkman) apod.