"The end of a picture is always an end of a life."
Po válce studoval historii a v roce 1947 se seznámil a oženil se svojí první ženou, Marií Sellandovou, se kterou se, po třech narozených dětech, roku 1960 rozvedl. V tom roce se také poprvé začal zajímat o filmařství a zrežíroval hodinu dlouho verzi Skleněného zvěřince. Po maturitě v roce 1948 studoval drama na universitě v Jižní Kalifornii. Dva roky strávil jako režisér v Huntington Park Civic Theatre blízko Los Angeles a potom začal pracovat jako kulisák v KLAC-TV, doufaje, že ho zkušenosti posunou blíže k režisérování. Roku 1954 byl přizván jako třetí asistent režiséra obsazení k filmu RIOT IN CELL BLOCK 11, režírovaný Donem Siegelem. Film byl natáčen ve Folsomské věznici a její ředitel byl vůči filmařům neochotný do té doby, než se seznámil s Peckinpahem, neboť znal jeho rodinu z Fresna. Peckinpah se Siegelem ještě pracoval na čtyřech filmech, v nichž v jednom z nich (INVASION OF THE BODY SNATCHERS) měl cameo roli.
Na doporučení Dona Siegela se ke konci padesátých let Peckinpah projevil jako scénárista westernových televizních seriálů. R. 1958 režíroval díl seriálu BROKEN ARROW a několik dílů KLONDIKE (1960), úspěch měl se svým příběhem THE SHARPSHOOTER, který byl možný k vidění v seriálu THE RIFLEMAN. Mezi lety 1959 a 1960 produkoval seriál THE WESTERNERS s Brianem Keithem. Peckinpah si každý díl napsal a pět si z nich směl režírovat. Po zrušení seriálu Brian Keith dostal nápad, aby Peckinpah režíroval film THE DEADLY COMPANIONS (1961). Ačkoliv nijak nesměl upravit scénář, film zrežíroval a prohlásil, že nebude nic točit, dokud nebude mít právo upravovat si, jak chce.
Třeba ve filmu RIDE THE HIGH COUNTRY (1962) kdy mohutně přepsal celý scénář a naplnil ho různými vzpomínky na dětství. Film pak vyhrál první cenu na belgickém filmovém festivalu, kde porazil Felliniho 8½, a je považován za jedno z nejlepších Peckinpahových děl. Mnoho prvků zde objevených pak bylo použito v dalších westernech. Jeho další film však tak dobře nedopadl. S nedokončeným scénářem započal Peckinpah režírovat MAJOR DUNDEE (1965) na lokacích v Mexiku, čímž rychle utrácel rozpočet. Unaven náročností snímku, Peckinpah po večerech hodně popíjel alkohol, vyhazoval členy štábu a nechoval se k nim zrovna s úctou, až dokonce i klidný Charlton Heston režisérovi vyhrožoval šavlí. Když film dokončili o 15 dní později s rozpočtem o 1,5 milionu dolarů víc, byl Peckinpahovi sebrán a přeeditován, ztrhán kritiky, i když ho sám Peckinpah považuje za jedno ze svých nejlepších děl. Taky mu pošpinil kariéru a zabránil režírování filmu THE CINCINNATY KID. Když však roku 1966 dostal nabídku na film NOON WINE, Peckinpah z něho udělal hit a dostal dvě nominace za nejlepší televizní režii.