Albert Pyun (1953 - 2022)

Havaj a KurosawaLegenda jménem Albert Puyn se zrodila v přítmí kinosálů na Havaji, kde se promítaly laciné béčkové horory a akční filmy, na které kromě vojáků z nedaleké základny Kaneohe chodil i jeden malý kluk, po odchodu z kina natáčející kraťasy na osmičku svých rodičů. Později začal u filmu jako střihač, zvukový technik a elektrikář v místních laboratořích a po maturitě odcestoval do Japonska, kde jej podporoval Toshiro Mifune a kde pracoval pod samotným Akirou Kurosawou.

„V Cyborgovi jsem měl přibližně stejný záměr jako Sergio Leone v Tenkrát na západě. U Leoneho jsem se naučil jak se dá vyprávění příběhu zjemnit a vycizelovat vizuální stránkou.“

Já, cyborgBrutální CYBORG (1989) byl po RADIOACTIVE DREAMS, „vaší obvyklé akčně-dobrodružně-sci-fi-muzikálové fantasy z post-nukleárního světa“, druhým Puynovým post-apokalyptickým akčňákem a prvním cyborgovským. Jak Pyun tak i vycházející akční hvězda van Damme v hlavní roli, i přes prostinký scénář a nulový rozpočet pevně věřili, že točí náročnou filozofickou sci-fi a la Stalker, jaké ale asi muselo být zklamání pana avantgardy, když mu producenti zatrhli natočit CYBORGA po vzoru Bessonova Le Dernier Combat černobíle a beze slov. Na druhou stranu, jako takový by asi těžko vydělal těch 10 milionů dolarů, které už ale Golana a Globuse nezachránily před jejich bankrotem na konci 80. let. Z tohoto mistrova tvůrčího období stojí za zmínku ještě jeho ujetá minimalistická sci-fi konverzačka ZÁKEŘNOST (1989), v níž chlápek, tvrdící o sobě, že je mimozemšťan, unese sličnou dívku do opuštěného skladiště a mámí na ní sex sliby, že nezničí naši planetu.

Mistr kickboxuV 90. letech se Pyun utrhl ze řetězu a točil průměrně tři až čtyři filmy ročně. Zahájil je arénní mlátičkou KICKBOXER 2: CESTA ZPĚT (1991), kterou si ale van Damme nechal ujít ve prospěch Dvojitého zásahu (později Pyun vyprodukoval ještě KICKBOXERA 4: AGRESORA) a comicsovou adaptací KAPITÁN AMERIKA z téhož roku. Ačkoli comicsový guru Stan Lee na její adresu nešetřil chválou, nedotáhla to ani do kin a zařadila se mezi právem zapomenuté marvelácké adaptace jako Cravenova Věc z bažin či televizní Spider-man či Fantastic Four.