Ota Horáková (1904 - 1969)

Ota Horáková se narodila jako Otýlie Horáková 29. dubna 1904 v Budapešti do hudební rodiny. Jejím otcem byl hudební skladatel a vojenský kapelník Josef Horák (1874 – 1960). I když studovala obchodní akademii v Plzni, své hudební a pěvecké dráze se zdokonalovala v rodině, od šestnácti let studovala na pěveckém a klavírním oddělení plzeňské Městské hudební školy a v letech 1920 – 1926 se soukromě připravila u Josefa Branžovského.

I když kariéra Oty Horákové trvala pouhých třináct let a musela odejít na samém vrcholku své kariéry, byla zpěvačkou tmavě zabarveného sopránu s lyrickými a mladodramatickými postavami, se zřetelnou vokalizací, přesným šetřením s dechem, oduševnělým hereckým výrazem a smyslem pro míru stylizace. Jako zpěvačka všestranného rejstříku byla využita v partech oper Bedřicha Smetany, Zdeňka Fibicha, Otakara Ostrčila, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Wolfganga Amadea Mozarta a dalších. Nejlepší vliv na její dráhu měli dirigenti a šéfové opery Národního divadla Otakar Ostrčil a hlavně Václav Talich.

Její životní operní rolí byla Mařenka Krušinová ve Smetanově a Sabinově opeře „Prodaná nevěsta“ a též v dalších operách předvedla skvělé výkony: „Prodaná nevěsta“ (kromě Mařenky i Esmeralda), „Hubička“ (Barče), „Tajemství“ (Blaženka), „Dvě vdovy“ (Lidka), „Dalibor“ (Lidka), „Čertova stěna“ (Katuška), „Dvě vdovy“ (Karolina), „Hubička“ (Vendulka), „Libuše“ (Krasava), „Jakobín“ (Terinka), „Poupě“ (Anežka), „Její pastorkyňa“ (Jenůfa), „Příhody lišky Bystroušky“ (Lišák), „Juliette“ (Juliette), „Werther“ (Lotta), „Carmen“ (Micaela), „Mignon“ (Mignon), „Don Giovanni“ (Zerlina), „Kouzelná flétna“ (Stařena Papagena), „Armida“ (Siréna), „Peer Gynt“ (Ingrid), „Bohéma“ (Musette), „Devátá louka“ (Zdenka), „Lakmé“ (Mallika) atd. atd.

Z dalších operních úkolů si uveďme Bertu („Šelma sedlák“), První kněžnu („Aida“), Lidunku („V studni“), Lidušku („Král a uhlíř“), Druhou žínku („Rusalka“), Aničku („Čarostřelec“), Fatimu („Oberon“), Zdeňku („Nepřemožení“), Siebelu („Faust a Markétka“), Annu („Veselé ženy windsorské“), Kláru („Srdce“), Alenu z Turova („Karlštejn“), Haničku („Lucerna“), Kristlu („Na starém bělidle“), Markétu („Zvíkovský rarášek“), Lolu („Sedlák kavalír“), Lenku („Pytlák“), Poběhlici („Z mrtvého domu“), Barušku („Figarova svatba“), Katku („Útěk ze serailu“), Marcelinu („Vodař“), Chasníčka („Smrt Kmotřička“), Dorotku („Švanda dudák“), Jeníka („Perníková chaloupka“), Márišu („Jánošík“), Markétu („Mefistofeles“), Toničku („Vodník“) apod.