Vladimír Tomš (1900 - 1935)

Vladimír Tomš se narodil 12. března 1900 v Chrudimi. V roce 1919 absolvoval chrudimskou obchodní akademii a jako úředník pracoval v Bratislavě a v Pardubicích. Ale již během úřednické dráhy se začal projevovat pěvecky v různých zpěváckých spolcích a zapojoval se do bratislavského a pardubického hudebního života. Avšak ještě za studií se zpěvu zdokonaloval v Chrudimi a v místním pěveckém sboru Slavoj.

Vladimír Tomš jako lyrický tenorista s měkkým, ohebným, jasným a zvučným hlasem ovládal všechny druhy zpěvu a své party vytvářel promyšleně a kompozičně s rytmickou, intonační, artikulační a dynamickou výstavbou prózy a veršů. Svým projevem se hodil nejlépe pro role v operách Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka, klasické a moderní české opery. Výrazný důraz kladl i na přednes mluveného slova v některých operách.

Jeho hlas dokázal vytvořit řadu výrazových verzí a nuancí, ať již to byly př. smetanovské lyrické klidné kreace a nebo janáčkovské expresivní vyhrocené a výkřiky charakterizační. Vše doplňoval i přesným herectvím s výraznými a bohatými gesty, mimikou, pohyby a řečí těla. Několikrát se též stalo, že řada skladatelů psala své hrdinské a titulní operní party přímo pro Vladimíra Tomše (např. J. B. Foerster, J. E. Zelinka či Otakar Ostrčil).

Na operních pódiích se objevoval jako Ladislav („Poupě“), Vlaslav („Vlasty skon“), Dalibor („Dalibor“), Radames („Aida“), Parsifal („Parsifal“), Miloš („Devátá louka“), Laca Klemeň a Števa Buryja („Její pastorkyňa“), Jeník („Prodaná nevěsta“), Tamino („Kouzelná flétna“), Belmonte („Únos ze serailu“), Honza („Honzovo království“ a „Pohádka o Honzovi“) či Atreus („Smrt Hippodamie“).