„Every man has a women who loves him. If he finds her in this life time, he will know.“
V polovině 60. let se stala součástí uměleckého hnutí Fluxus. Začala se zabývat videoartem, happeningy, tvorbou uměleckých objektů a protestními mírovými akcemi, kterým se věnuje dodnes. Vydala knihu básní Grapefruit. Proslula spoustou kontroverzních projektů, jako například jedno vystoupení, kdy klečela na pódiu a návštěvníci z ní mohli stříhat oblečení. Na výstavě Nedokončené obrazy a předměty, která se konala 9. listopadu 1966 v Londýně, se seznámila s Johnem Lennonem, zpěvákem, kytaristou a skladatelem proslulé kapely The Beatles, a naprosto ho očarovala. Spolu s Lennonem pokračovala ve svých uměleckých pokusech a také se hojně angažovali v mírových protestech – tzv. bed-inech. Společně založili kapelu Plastic Ono Band. Hodně se spekuluje o tom, že častá přítomnost Yoko na zkouškách a nahrávání Beatles byla jedním z hnacích motorů rozpadu skupiny, k němuž nakonec došlo v dubnu 1970.
Po rozpadu Beatles se Lennonovi přestěhovali do New Yorku, kde měl John problémy s imigračními úřady kvůli zápisu v trestním rejstříku za držení drog. Bydleli v domě Dakota, kde se například natáčel film Romana Polanského ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO. Po menší manželské krizi, kdy žili chvíli v odloučení, porodila Yoko syna Seana Ono Taro Lennona, jediné společné dítě s Johnem. Předtím několikrát potratila – údajně i kvůli experimentům s heroinem. Po Lennonově vraždě v prosinci roku 1980 zůstala Yoko Ono v Dakotě a věnovala se ještě více svému synovi i šíření myšlenky míru, kterou s Johnem vždy razili. Vydala několik sólových alb a uspořádala i jedno turné. Je autorkou dvou muzikálů a nespočtu experimentálních uměleckých počinů, jako například světelný pomník Johna Lennona na Islandu nebo výstava Woman's room v Praze na Kampě.
Za své činy se Yoko Ono dostalo několika ocenění. Za album Double fantasy spolu s Lennonem dostala v roce 1982 cenu Grammy, stejně jako za produkci filmu Gimme some truth - The making of John Lennon's Imagine album roku 2001. V roce 1987 obdržela cenu Helen Caldicottové za propagaci míru. Je držitelkou čestného doktorátu na umělecké škole v Chicagu a čestného doktorátu práv na liverpoolské univerzitě za umělecký přínos a založení stipendijního fondu Johna Lennona v roce 1991.