Václav Binovec (1892 - 1976)

Václav Binovec se narodil 12. září 1892 v Praze jako první syn drogisty z Poříční ulice. Odmaturoval na karlínské reálce a krátce studoval farmacii na univerzitě. Více ho však přitahovalo umění a film. Měl nadaní na jazyky a odjel na zkušenou po Evropě a USA (1911 – 1912), kde získával zkušenosti z filmových ateliérů. Pod pseudonymem W. (Willy) T. Bronx založil v roce 1918 vlastní ateliéry, produkční a distribuční firmu Wetebfilm. Do Československa dokonce distribuoval sovětské filmy.

Po roce 1930 točil různé mdlé a sentimentální komedie a sladkobolné dramata typu PEPINA REJHOLCOVÁ, ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE, POLIBEK VE SNĚHU, NAŠE XI., ZE VŠECH JEDINÁ, JARKA A VĚRA, NEVINNÁ, PÍSEŇ LÁSKY či DCERUŠKA K POHLEDÁNÍ. Značného úspěchu dosáhl snímky, kde hrál jeho „objev“ Zdeňka Sulanová (LÍZIN LET DO NEBE, BLÁHOVÉ DĚVČE, LÍZINO ŠTĚSTÍ a MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ).

Jeho nejvýznamnějšími projekty se staly válečná dramata JÍZDNÍ HLÍDKA (1936) a PORUČÍK ALEXANDER RJEPKIN (1937) a tragikomedie MĚSTEČKO NA DLANI (1942) podle románu Jana Drdy. Natočil rovněž reklamy ZÁHADNÝ HOST (1942), PŮLNOČNÍ SEN (1942) a STÍN (1944). V roce 1945 Binovec roztočil melodrama BLUDNÁ POUŤ (kde opět hrála Zdeňka Sulanová). Konec války mu však znemožnil film dokončit, a tak nedokončená BLUDNÁ POUŤ zůstává posledním Binovcovým snímkem v naší kinematografii. Z důvodů jeho válečných provinění se k filmu již nevrátil.

Jako herec se na plátně zjevil čtyřikrát ve svých němých filmech (…A VÁŠEŇ VÍTĚZÍ, TITIMEKŮV NÁHRDELNÍK, SIVOOKÝ DÉMON a ULIČKA HŘÍCHU A LÁSKY) a v jedné zvukové Cikánově komedii KOMEDIANTSKÁ PRINCEZNA (1936), kde se uvedl jako host na večírku.