Milan Holubář (1926 - 1992)

Milan Holubář se narodil 9. prosince 1926 v Brně. Ale už ve druhé polovině nacistické okupace začínal s divadlem v kočovné Secově divadelní společnosti a v Kašpárkově divadle. Po okupaci nastoupil na brněnskou Státní konzervatoř (1945 – 1948) a po jejím absolvování (už za studií hrál ve Svobodném divadle Brno) se stal profesionálním hercem.

Na divadelních prknech zpočátku sehrál Lojzu („Okénko“), Myslivce („Loupežník“), Benetku („Škola, základ života“), Machovce („Temno“), Zikmunda („Jan Hus“), Francka („Maryša“), Dona Juana („Don Juan“), Dominga („Don Carlos“), Cyrana („Cyrano z Bergeracu“), Vocílku („Strakonický dudák“), Olivera („Jak se vám líbí“), Macheatha („Žebrácká opera“), Franc a Ivan („Lucerna“), Jánošíka („Jánošík“), Velebu („Veselé paničky windsorské“), Sekáčka („Paní Marjánka“), Makduffa („Macbeth“), Kazarina („Maškaráda“), Rufia („Caesar a Kleopatra“), Vojtěcha („Život Josefa“), Nolleta („La Musica“) a nebo Bartoše („Všechny zvony světa“).

Na brněnském jevišti se objevil v inscenacích „Kat a blázen“ (Don Cristobal), „Těžká Barbora“ (Žoldnéř), „Josef Švejk“ (Dr. Grünstein), „Caesar“ (Titus Papullus), „Revizor“ (Hejtman Skvoznik – Dmuchanovský), „Na tý louce zelený“ (Direktor), „Byl jednou jeden…“ (Muzikant), „Únos Sabinek“ (Pavel Karpíšek), „Člověk nikdy neví“ (Finch), „Římská lázeň“ (Cekov), „Nejsme v Chicagu“ (Náčelník), „Přátelská služba“ (Csatai), „Energičtí lidé“ (Plešoun), „Líbej mě, Alfréde!“ (Plukovník), „Nebožtík Nasredin“ (Zlatník, Starý mazák a Veterán), „C. k. polní maršálek“ (Géza), „Zpívající Benátky“ (Don Marzio), „Limonádový Joe“ (Dakota Kid), „Haškův pražský dekameron“ (Pan Bukl), „Autobus“ (Vesničan), „Den, kdy unesli papeže“ (Papež Albrecht IV.), „Maximalista“ (Tesař), „Einstein nebo Fellini?“ (Policista) apod.

Filmografie Milana Holubáře čítá pouhých sedm titulů, což je zapříčiněno jeho pardubickým a brněnským angažmá. Debutoval jako strážmistr SNB Žáček v Kachyňově dramatu o pohraničnících a převaděčích KRÁL ŠUMAVY (1959).