Eduard Hofman (1914 - 1987)

Eduard Hofman se narodil na sklonku éry Rakousko-Uherska v Krakově v tehdejší Haliči. Vystudoval architekturu na ČVUT, ale už od středoškolských let ho přitahoval svět filmu. V pouhých 17 letech se objevil poprvé před kamerou jako jeden ze studentů ve Vančurově filmovém dramatu ze studentského prostředí PŘED MATURITOU. Výtvarně nadaný Hofman směřoval do oblasti kresleného filmu a stál u počátků animované tvorby v poválečném Československu. Měl nejen umělecké nadání, ale i velké organizační schopnosti, mj. inicioval založení studia Bratři v triku, kde zajišťoval chod organizace a umožnil tak Trnkovi věnovat se plně tvůrčí činnosti. Po Trnkově odchodu do loutkového ateliéru studio po určitou dobu i umělecky vedl.

Největší uměleckou výzvou se stal projekt celovečerního kresleného seriálu STVOŘENÍ SVĚTA (1958), který vycházel z kreseb francouzského výtvarníka Jeana Effela. Film slavil úspěchy po celém světě, sklidil řadu ocenění a dodnes bývá citován v učebnicích animace. Hofman se věnoval i tvorbě určené dospělému publiku, patří k nim např. TUCET MÝCH TATÍNKŮ, BAJKA KOMPROMISNÍ či PAPÍROVÉ NOCTURNO. Hofman se stejně jako Václav Bedřich řadil k těm režisérům, kteří obvykle výtvarnou stránku a animaci svěřují svým spolupracovníkům, u řady svých filmů byl ale autorem scénáře (včetně slavného STVOŘENÍ SVĚTA). Opakovaně se zabýval i oživováním ilustrací známých výtvarníků, jako byli Josef Čapek nebo Josef Lada - v jeho případě zfilmoval ŘÍKADLA a pohádku O CHYTRÉ KMOTŘE LIŠCE, kterou zpracoval do podoby několikadílného seriálu.

Hofmanova filmografie zahrnuje na 250 titulů, které obdržely přes 35 festivalových cen a uznání odborníků i diváků. Typickými znaky jeho tvorby byl srozumitelně vyprávěný příběh, vtipné gagy a výtvarná animační zkratka. Podílel se na založení studia animovaného filmu v Československé televizi, kde působil jako vedoucí tohoto studia. Z jeho večerníčkové televizní tvorby je nejznámější seriál O MAŠINKÁCH, naopak LUŽICKOSRBSKÉ BAJKY vzhledem k tomu, že vypravěč Jan Tříska emigroval, skončily v trezoru a dnes se o nich téměř neví. Hofman se několikrát objevil v drobných rolích před kamerou a jako režisér zabrousil, byť neúspěšně, i na pole hraného filmu. Jeho KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA z roku 1967 ovšem propadla. Kromě filmové tvorby se intenzivně věnoval i knižním ilustracím. Za zmínku stojí, že Hofman vytvořil pana Vajíčka, populární kresbičku oddělující jednotlivé reklamy v dobovém televizním vysílání.