Vojtěch Jasný (1925 - 2019)

Vojtěch jasný se narodil 30. 11. 1925 v Kelči v učitelské rodině. S filmem se seznámil už jako čtyřletý, když jeho otec, činovník Sokola, zakoupil pro místní sokolskou jednotu za vlastní peníze promítací přístroj a začal promítat filmy. Film Vojtěchovi doslova učaroval a o jeho životní dráze bylo v podstatě rozhodnuto.

Během studií začal Vojtěch Jasný spolupracovat s Karlem Kachyňou. Vytvořili spolu tandem, který je podepsán pod řadou dokumentárních filmů, a v této činnnosti pokračovali i po studiích (například celovečerní dokumenty ZA ŽIVOT RADOSTNÝ (1950), NEOBYČEJNÁ LÉTA (1952), LIDÉ JEDNOHO SRDCE (1953). A společně vykročili i k hrané tvorbě (DNES VEČER VŠECHNO SKONČÍ (1954)).

První samostatným Jasného filmem byly ZÁŘIJOVÉ NOCI (1956) podle divadelní hry Pavla Kohouta. Následovalo šest filmů, z nichž tři, spojené do volné trilogie, tvoří jeho největší vklad do historie české kinematografie. Všechny tři jsou charakteristické poeticko lyrickým způsobem vyprávění. Úspěšná byla první TOUHA (1958), mezinárodně velmi úspěšný byl AŽ PŘIJDE KOCOUR (1963) a vrcholem Jasného domácí tvorby se stali VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI (1968), film, na který se autor připravoval více než dvacet let.

Po násilné změně poměrů se Jasný stal filmařem na odpis. Když už bylo naprosto zřejmé, že doma jeho kariéra skončila, nemá-li se stát přisluhovačem režimu, rozhodl se pro odchod do exilu. Sedmdesátá léta jsou pak v jeho tvorbě vyplněna především prací pro západoněmeckou televizi. Podařilo se mu ale realizovat i několik celovečerních filmů, z nichž nejdůležitější je přepis románu Heinricha Bölla KLAUNOVY NÁZORY (1975). Posledním celovečerním hraným filmem, který realizoval v zahraničí, se stala VELKÁ ZEMĚ MALÝCH (1987). Doma se v nových svobodných poměrech pokusil vrátit ke svému životnímu tématu. Film NÁVRAT ZTRACENÉHO RÁJE (1999), volně navazující na slavné Rodáky, však kritika přijala vlažně a nevzbudil ani zájem diváků.