Režisér a scenárista Jaroslav Mach se narodil 24. dubna 1921 v Zahnašovicích u Holešova. Po čase se jeho rodina přestěhovala do Prahy, kde Mach odmaturoval na reálném gymnáziu. Po vzoru svého staršího bratra, režiséra a scenáristy Josefa Macha (1909 – 1987), se začal zajímat o umění a filmování. Statoval na scéně Národního divadla v Praze („Strakonický dudák“ 1939) a ve filmu začínal za okupace ve funkcích skriptéra, asistenta produkce a asistenta režie, např. u režisérů Martina Friče, Miroslava Cikána, Karla Steklého nebo Václava Kršky.
Později psal literární a technické scénáře výhradně pro své filmy a začal samostatně pracovat jako režisér. Zprvu natáčel krátkometrážní a středometrážní dokumenty (př. SPARTA – PRAHA, JEDEN ZE ŠTAFETY) a herecké medailony (OLDŘICH NOVÝ a NÁRODNÍ UMĚLEC FRANTIŠEK SMOLÍK). U svých filmů byl často spoluscenáristou a stejně jako bratr, je Machova režijní tvorba žánrově značně různorodá: od dramat, komedií, satir, pohádek a sportovních snímků až po kriminálky. Roku 1952 Mach poprvé pronikl do hrané dlouhometrážní tvorby.
Debutoval komedií SLOVO DĚLÁ ŽENU (1952) s Jiřinou Steimarovou a Oldřichem Novým. První polovinu 50. let dokončil ještě další komedií – tentokrát s Janou Štěpánkovou, Mílou Pačovou a s Jaroslavem Marvanem z vesnického prostředí – pod názvem JEŠTĚ SVATBA NEBYLA… (1954) a z tehdejší vesnice bylo i drama PO NOCI DEN (1955) s Marií Vášovou, Soběslavem Sejkem, Marií Glázrovou, Vlastou Chramostovou, Ladislavem Peškem a Jaroslavem Vojtou.
Ve druhé polovině 50. let uvedl do kin mj. koprodukční československo – polskou komedii CO ŘEKNE ŽENA… (1958), povídku TAJEMSTVÍ PÍSMA z čapkovského triptychu O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (1958), středometrážní pohádky JAK SE FRANTA NAUČIL BÁT (1959) a O MEDVĚDU ONDŘEJOVI (1959) – uvedené společně jako MEDVĚD A STRAŠIDLA (1959).