Déda Papež (1916 - 2005)

Déda Papež se narodil jako Zdeněk Papež 23. dubna 1916 v Praze. Hereckému řemeslu se soukromě zdokonaloval u pedagoga, režiséra a herce Jaroslava Hurta. V herectví začínal u ochotnického divadla a u amatérských divadelníků. Stal se spoluzakladatelem a ředitelem Dramatického sdružení Čin (1938 až 1945), kde rovněž režíroval a pracoval jako scénograf. Na této scéně se snažil o moderní divadelní výraz.

Hostoval taktéž na dalších oblastních scénách (např. Divadlo Vítězslava Nezvala v Karlových Varech v roce 1977). Věnoval se rovněž zájezdové a recitační činnosti. Jako umělecký recitátor pořádal v západních Čechách přes čtyři sta zájezdových „Večerů poezie při svíčkách“. Recitaci se Papež již jako penzista věnoval prakticky až do své smrti. Jako charakterní herec vytvářel malé i velké divadelní úlohy, v desítkách představení světových i českých dramatiků. Současně po 1945 řadu inscenací režíroval.

Ještě ve studiu Čin inscenoval př. hry „Posel“, „Oblaka“, „Loupežník“, „Červen“, „Ulička odvahy“, „Soud lásky“, „Léto“, „Devátá louka“, „J. K. Tyl“, „Člověk ani neví jak“, „Barbar Vok“, „Odchod“, „Tvrdohlavá žena“, „Smrtihlav“, „Faust“, „Kolébka“, „Mirandolina“, „Casanova“, „Ifigenie“, „Tragikomedie“, „Záhada pod cimbuřím“, „Kristla“, „Byl jednou jeden král“, „Maryša“, „Přiznání“, „Princezna Pampeliška“ a nebo „Messalina“.

Po roce 1945 už jako profesionál režíroval „Cesta květů“, „Zlý jelen“, „Osmnáctiletí“, „Kruh“, „Posel“, „Paličova dcera“ apod. a jako kostýmní výtvarník se podepsal pod díly „Kruh“, „Manon Lescaut“, „Zkrocení zlé ženy“ i „Strakonický dudák“. Hrál př. Juro Jánošíka („Jánošík“), Závodčího („Naši furianti“), Adama Branta („Smutek sluší Elektře“), Květného („Paličova dcera“) či Antonína Havla („Vojnarka“).