Margit Harníčková (1923 - 2011)

Margit Harníčková se narodila 26. dubna 1923 v Praze jako Margit Fišerová. Někdy též byla psána jako Margita Harníčková. Hereckou kariéru začínala a rozvíjela ještě pod svým dívčím jménem. Nejprve vystupovala v letech 1943 – 1944 v třebíčském Horáckém divadle a v Divadelní společnosti Františka Sece (1944 – 1945).

Později byla i s manželem zaměstnána v nakladatelství Albatros. Harníčková byla představitelkou různých mladých a temperamentních milovnic, naivek a hrdinek. Pro své role využívala mimické a hlasové předpoklady, pohyby a práci s tělem a především dovednost pro charakterizaci svých postav. Vytvářela různé malé, ale i velké, role v klasickém a moderním českém a světovém repertoáru.

Ovšem nikdy nedosáhla takové proslulosti jako její ostatní kolegové. Ovšem ve Vesnickém divadle si zahrála například Melu ve hře Gabriely Zapolské „Morálka paní Dulské“ v režii hostujícího Františka Salzera, Služku v „Domě doni Bernardy“ F. G. Lorky za režie dalšího hostujícího režiséra Bohuše Hradila a nebo Růženu ve hře Ilji Prachaře „Hádajú sa o rozumné“ pod režií Gabriela Harta a za výpravy Adolfa Weniga. Je zajímavostí, že před filmovou kameru se Margit Harníčková dostala až po několika letech prodlených mimo divadlo a po mateřské dovolené.

Na konci 50. let se objevila a debutovala v pětatřiceti jako sousedka v dramatu Jiřího Sequense ÚTĚK ZE STÍNU (1958) s Františkem Smolíkem a o rok později jako žena v umývárně v psychologickém dramatu s Vlastou Matulovou, Františkem Holarem a Janem Třískou KRUH (1959) Ladislava Rychmana a jako Ramasová v dramatu podle stejnojmenného románu Karla Čapka PRVNÍ PARTA (1959) režiséra Otakara Vávry v hlavních rolích s Eduardem Cupákem, Gustávem Valachem, Jaroslavem Vojtou a Rudolfem Deylem ml.