Michel Boisrond (1921 - 2002)

Jako režisér má Michel Boisrond na svém kontě jen dvacet filmů, v dalších profesích se ale podílel i na řadě dalších titulů a zvláště v padesátých a šedesátých let patřil k velmi úspěšným tvůrcům a jeho zásluhou začala budovat svou hvězdnou kariéru například Brigitte Bardot, ale i jiné osobnosti nastupující herecké generace. Michel Boisrond se ve světě filmu pohyboval od počátku čtyřicátých let, obdivoval především významné umělce jako byli René Clair nebo Jean Cocteau. Své první kroky u filmového řemesla však Boisrond spojil s režiséry sice komerčně úspěšnými, ale bez vyšších uměleckých ambicí. Týká se to především plodného tvůrce Gillese Grangiera, s nímž Boisrond v letech 1946-1951 pracoval na sedmi filmech jako asistent režie, pro stejnou profesi jej ale oslovovali i jiní slavní režiséři (Anatole Litvak, Jean Dréville), na koprodukčním filmu MR. ARKADIN (1955) amerického režiséra Orsona Wellese se podílel i jako producent.

Ve druhé polovině padesátých let natočil Michel Boisrond několik dalších filmů a každý z nich zaznamenal úspěch, mimo jiné díky účasti začínajících krásných hereček. Brigitte Bardot byla hvězdou dalších dvou Boisrondových filmů PAŘÍŽANKA (Une parisienne, 1957) a CHCETE SE MNOU TANČIT? (Voulez-vous danser avec moi?, 1959), každý z nich se mohl pochlubit návštěvnosti přesasahující tři milióny diváků v kinech. Další krásnou blondýnou, která s Boisrondem spojila své začátky, byla Mylène Demongeot. Poprvé ji Boisrond oslovil pro hlavní roli v komedii SLABÉ ŽENY (Faibles femmes, 1959), o čtyři roky později pak spolu natočili kriminální veselohru HONBA ZA KYTARAMI (Cherchez l'idole, 1964). Mezitím přispěl k růstu popularity i další mladé hvězdy, Dany Saval, která hrála hlavní roli v komedii JAK ZÍSKAT ÚSPĚCH V LÁSCE (Comment réussir en amour, 1962).

Michel Boisrond sice svou tvorbou jen zřídka přesáhnul průměr dobové produkce, inklinoval ale i k vyšším uměleckým ambicím a právě díky obsazování mladých herců s přirozeným projevem (kromě výše uvedených hereček to byl například Alain Delon) neměl daleko k dílům francouzské nové vlny. Dokládá to například okupační drama CESTY ŠKOLÁKŮ (Le chemin des écoliers, 1959). Na počátku šedesátých let se ve spolupráci s dalšími režiséry podílel na dvou velkorysých projektech povídkových filmů SLAVNÉ LÁSKY (Les amours celebres, 1961) a PAŘÍŽANKY (Les Parisiennes, 1962). V následujících letech realizoval Boisrond několik snímků se špionážní tématikou (natočil například jeden příběh s oblíbeným agentem OSS 117), z tohoto typu snímků nad dobový průměr vyniká film MUŽ ZA MILIARDY (L'homme qui valait des milliards, 1967).

Na přelomu 60. a 70. let ve svých aktivitách Michel Boisrond polevil, jeho žánrovému směřování se zcela vymyká pohádkový příběh PALEČEK A OBR (Le petit poucet, 1972), naopak svým posledním celovečerním filmem, pikantní milostnou komedií KATRIN A SPOL. (Catherine et cie, 1975), se vrátil ke svým počátkům. Tento film však nezaujal diváky ani v premiérovém nasazení a nakonec se stal jedním z největších propadáků za rok 1975. Byl to také jeden z důvodů, proč Boisrond s filmováním zcela skoncoval a nadále pracoval jen pro televizi. Z počátků jeho televizní tvorby byl i u nás uveden seriál DOBRÝ DEN, PANE OFFENBACHU (Les folies Offenbach, 1977). S jinými režiséry se pak podílel na dalších seriálových projektech, jeho samostatnou prací byl životopisný seriál MARIE CURIE, CTIHODNÁ ŽENA (Marie Curie, une femme honorable, 1991), který představitelce hlavní role Marie-Christine Barrault vynesl ocenění 7 d'or Night. Naposledy Michel Boisrond pracoval na kriminálním seriálu POLICE DES POLICES (1995), realizovaném ve francouzsko-kanadské koprodukci.