Antonín Zápotocký (1884 - 1957)

Antonín Zápotocký se narodil v Zákolanech Barboře a Ladislavu Zápotockým. Vyučil se kameníkem, pracoval při dokončování katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1914 vstoupil do sociální demokracie a stal se redaktorem stranického tisku. Později založil levicovou frakci v rámci sociální demokracie. V prosinci 1920 se stal jedním z vůdců kladenské generální stávky. 9 měsíců proto následně neopustil věznici, jeho trest byl zkrácen z původního roku a půl na polovinu díky amnestii.

Nejdříve se stal předsedou Ústřední rady odborů, členem ÚV KSČ a poslancem, 15.6.1948 předsedou vlády ČSR. V té době napsal román VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI (1950), který byl promptně zfilmován. 21.3.1953 byl svými bývalými kolegy poslanci zvolen prezidentem republiky. Inaugurace pro něj znamenala novou chuť do literární činnosti. Napsal „Bouřlivý rok 1905“ a RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM, která byla pod stejným názvem za dva roky uvedena do kin.

V roce 1960 napsal román „Rozbřesk“, který byl inspirován zápisky jeho matky. Později první kapitolu přepracoval a uvedl jako samostatnou knihu s názvem „Barunka“. „Rozbřesk“ byl v roce 1972 zpracován jako televizní inscenace s názvem PANÍ TEREZKA, o čtyři roky později se dočkal i filmového ztvárnění pod názvem ČAS LÁSKY A NADĚJE (1976).

30. května 1953 byl schválen Zákon o peněžní reformě, ještě týž den Zápotocký ujišťoval občany, že měnová reforma v Československu nebude. Byla 1. června 1953, úspory znehodnotila zhruba na desetinu, ale zamezila šmelině a inflaci.