Jiří Novotný 86 let

Herec Jiří Novotný se své původní profesi již řadu let nevěnuje, o to více je známý svým působením v Nadaci Život umělce, jíž pomáhal v 90. letech zakládat. Novotný pochází z Letohradu ve východních Čechách, k práci před kamerou se poprvé dostal již jako třináctiletý, kdy hrál postavu mladšího bratra hlavního hrdiny ve filmu VÍTĚZNÁ KŘÍDLA (1950). První filmová role jej přivedla i k divadelnímu herectví a počátkem 50. let hrál v Městském divadle pro mládež v Praze. Pod vedením Miloše Nedbala pak absolvoval studium herectví na DAMU (1958). Ještě v průběhu studií pak hrál další menší role ve filmu, připomenout si jej můžeme například jako kuchtíka v pohádce BYL JEDNOU JEDEN KRÁL (1954).

Právě vyčerpávající hraní mimo Prahu se zájezdovou skupinou je jednou z příčin Novotného omezené participace před filmovou i televizní kamerou. V průběhu 60. až 80. let hrál jen v pěti filmech, navíc jen podružné vedlejší role, objevil se například v kriminálkách PAST NA KACHNU (1978) nebo PŘÍLIŠ VELKÁ ŠANCE (1984). Mimoto účinkoval také v několika televizních seriálech, v televizi ostatně vystupoval až do nedávné doby. Vedle všech uvedených aktivit nelze opomenout fakt, že Jiří Novotný byl řadu desetiletí významnou osobností dabingu. Před dabingovým mikrofonem pracoval od 60. let a namluvil desítky titulů, účinkoval také v zahraničních animovaných filmech. Naposledy pořídil české verze britských kriminálních případů Adama Dalglieshe na počátku 90. let, následné sestupné tendence kvality českého dabingu jej přiměly tuto oblast svého působení zcela opustit. V roce 2003 pak obdržel Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Po zániku Realistického divadla v roce 1991 Jiří Novotný další angažmá nepřijal, vzápětí se ale začal angažovat v nově vzniklé Nadaci Život umělce, kde od roku 1993 zastával funkci výkonného ředitele. Kromě toho byl několik let ředitelem ochranné organizace Integram. V roce 2005 opustil Nadaci Život umělce, ve svých aktivitách však nepolevil, jeho dlouhá léta chystaný projekt „Dům čtyř múz“ pro přestárlé a nemocné herce zůstává nicméně dodnes jen neuskutečněnou vizí.