Miloš Preininger (1927 - 1986)

Miloš Preininger se narodil 10. února 1927 ve Zbirohu. K herectví se připravoval soukromě u herce Národního divadla Jaroslava Průchy. Jako herecký profesionál začal až po druhé světové válce, kdy se stal členem Pražského divadla pro mládež (1946 – 1947) a hostoval v Divadle na Vinohradech (1947).

Miloš Preininger byl charakterním hercem, který se z milovnických a mladických rolí postupně přehrával do starších mužů a hrdinů v komediálním, dramatickém, tragikomickém a tragickém repertoáru domácího a světového, moderního i klasického. Ke svým postavám přistupoval pomocí všech uměleckých a taktéž výrazových prostředků, práce a postavení těla, mimiky, gest, pohybů a gestikulace, postavy i obličeje.

Už během počátků své divadelní dráhy se objevoval jako On a číšník („Čínská zeď“), Hetmanov („Poušť rozkvete“), Grekov („Nepřátelé“), Šolín („Duchcovský viadukt“), Antonio („Večer Tříkrálový“), Francek („Maryša“), Ilčík („Jánošík“), Čackij („Hoře z rozumu“), Kornel („Matka“) i Radúz („Radúz a Mahulena“).

Od 50. let se do let 60. postupně objevoval v titulech „Revizor“ (Chlestakov), „Kutnohorští havíři“ (Vít a Havel), „Čokoládový hrdina“ (Nikola), „Hadrián z Římsů“ (Hadrián), „Richard III.“ (Hastings), „R. U. R.“ (Hallemeier), „Balada z hadrů“ (Nezaměstnaný a Sermoise), „Maškaráda“ (Neznámý), „Třetí sestra“ (Pan Klement), „Bouře“ (Ferdinand), „Škola pomluv“ (Josef), „Lišák Pseudolus“ (Harpax), „Svatá Jana“ (Richard), „Lucerna“ (Zajíček), „Třetí přání“ (Petr), „Don Carlos“ (Domingo), „Cesta kolem světa za 80. dní“ (Paspartout), „Zadržitelný vzestup Artura Uie“ (Givola), „Válka s mloky“ (Onoshito), „Zkrocení zlé ženy“ (Hortensio), „Naše drahé děti“ (Marco), „Bílá nemoc“ (Sigelius), „Othello“ (Lodovico) apod.