Jaroslav Blažek (1896 - 1976)

Kameraman Jaroslav Blažek se narodil 3. srpna 1896 v Praze. Již od raného mládí ho velmi upoutal film a v 19 letech se stal laborantem ve firmě Pojafilm. Poté byl nějaký čas promítačem v žižkovském kině pana Weisse. Již roku 1919 se dostal k filmové kameře, u které již zůstal natrvalo.

Kromě desítek kulturních a dokumentárních snímků (DĚLNICKÝ DEN, PÉČE O ZMRZAČENÉ DĚTI, PRAHA V ZÁŘI SVĚTEL, SVĚTLO SLEPCŮ, ZE STUDENTSKÉHO ŽIVOTA, PRAHA V ZIMĚ, REVUE GONG, REVOLUCE KRVE A DUCHA, KUTNÁ HORA, ZIMA, LESNÍ ŠKOLKY, ABY NEBYLO POZDĚ, JEDEM NA CHMEL či KLÍČOVÝ VÝZNAM SILÁŽE) pracoval na hraných filmech.

V němém období natáčel snímky s Oldřichem Kmínkem (melodrama JINDRA, drama DAR SVATEBNÍ NOCI, melodrama NEPOČESTNÁ ŽENA), Přemyslem Pražským (drama LÁSKA JE UTRPENÍM, drama BATALION), Václavem Binovcem (dobrodružná ULIČKA HŘÍCHU A LÁSKY, melodrama MADAME GOLVERY, melodrama VYZNAVAČI SLUNCE), Janem W. Speergerem a Josefem Rovenským (drama TULÁKOVO SRDCE), Miroslavem J. Krňanským (komedie LIKÉROVÁ PRINCEZNIČKA), Robertem Zdráhalem (drama SOUBOJ LÁSKY, melodrama PRAŽSKÉ DĚTI) a Martinem Fričem (VARHANÍK U SV. VÍTA). Největšího úspěchu zaznamenal zejména u již zmíněného dramatu BATALION (1927) Přemysla Pražského a Fričova VARHANÍKA U SV. VÍTA (1929).

Od roku 1931 nasnímal různé zvukové sentimentální a zcela periferní komedie (OSADA MLADÝCH SNŮ, PRÁVO NA HŘÍCH, PÍSEŇ O VELKÉ LÁSCE, SEDMÁ VELMOC, EXEKUTOR V KABARETU, BURZA PRÁCE, ZA RANNÍCH ČERVÁNKŮ, NA SVATÉM KOPEČKU, NA RŮŽÍCH USTLÁNO, JANA, DĚTI VELKÉ LÁSKY).